Lídři Evropské unie dnes ráno po maratonském jednání trvajícím čtyři dny a noci dospěli k dohodě ohledně toho, jak bude vypadat finanční pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Z fondu obnovy budou moci státy už od ledna začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun), což premiér Andrej Babiš považuje za úspěch.
Finance určené na zotavení unijních ekonomik pošramocených dopady koronavirové pandemie zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích. Česká republika bude v příštích sedmi letech z rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat celkem 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun). Oproti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur.
„Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ řekl po vyčerpávajícím jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.
Hlavním bodem sporu mezi hlavami států a vlád bylo to, jaký bude ve fondu obnovy poměr mezi granty a půjčkami. Skupina takzvaných šetrných států, mezi které patřilo Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, se obávaly vysokého společného zadlužení a nakonec si vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur. Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.
Čerpání unijních peněz je podmíněno respektováním demokratických principů
Zásadním sporným bodem bylo i to, že lídři chtěli podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů. To se nelíbilo Maďarsku a Polsku, které jsou v hledáčku Bruselu kvůli krokům, na jejichž základě čelí kritice za podkopávání právního státu.
Podmínka o nutnosti dodržování právního státu se nakonec do závěru summitu dostala. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by se v případě porušení právního státu o případném přerušení čerpání dotací rozhodovalo kvalifikovanou většinou hlasů členských zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán však výsledek jednání před novináři interpretoval tak, že se Budapešti podařilo ubránit národní hrdost a „zmařit pokusy“ vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát.
Summit, který skončil dnes ráno, začal v pátek dopoledne a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského společenství.
Zdroj: ČTK
One comment