Bioplasty vyrobené z kukuřičného škrobu nebo z kyseliny polymléčné mohou představovat pro životní prostředí větší hrozbu než běžný plast. Nelze je odhodit do žlutých kontejnerů na plasty a nejsou zcela rozložitelné. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů ministerstva životního prostředí (MŽP) Vladislav Smrž. Řešením jsou podle něj opakovatelně použitelné plasty, například v podobě zálohovatelných kelímků.
„Bioplasty neumíme recyklovat. Nepatří do žluté popelnice, ale ani se úplně nerozpadnou. Nepatří tedy ani do hnědé popelnice (na bioodpad). Jediné, co se s nimi dá udělat, je hodit je do černé popelnice (na komunální odpad) a nechat spálit,“ uvedl Smrž.
Například na kompostu se bioplast nerozloží podle Smrže ani za dva roky. „Na kompostování jednoho kilogramu bioplastu je potřeba řádově více, než desetinásobné množství kompostu. Navíc většinou obsahují vázaný uhlík, a proto je pro kompostování potřeba dodávat další živiny jako dusík a fosfor,“ dodal ředitel Ústavu chemie technologie ochrany životního prostředí v Brně Jiří Kučerík.
Řešením podle Smrže je nahrazování běžných jednorázových plastů opakovatelně použitelnými plasty. MŽP nechalo vytvořit studii, která nabízí prodejcům různé cesty a kalkulace, jak využívat zálohovatelný systém, řekl Smrž.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se mnoho provozovatelů potravinářských a restauračních zařízení brání užívat opakovatelně použitelné plasty z hygienických důvodů. To ale podle něj není problém. „Podle legislativy lze prodávat nápoje a jídlo do opakovatelně použitelného obalu. Žádná legislativní bariéra není,“ řekl. Provozovatel ale musí zajistit, že takový obal neovlivní vlastnosti jídla nebo nápoje, například uvolňováním plastu z obalu při vysokých teplotách. Obal musí být také řádně vyčištěný. „Je to vždy na posouzení majitele podniku. Není to jeho povinnost, ale neměl by se toho bát. Nic mu v tom nebrání,“ doplnil Vojtěch.
Loni vznikla ve spolupráci MŽP a 18 firem iniciativa Dost bylo plastu, kdy firmy omezily používání jednorázových plastů zaváděním opakovatelně použitelného nádobí a odstraněním brček, víček a míchátek.
Loni uvedli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, že pět let zkoumali rozklad bioplastových pytlů a lahví a zjistili, že se plasty z modifikovaných škrobů samy nerozpadají a některé z nich do půdy uvolňují chemikálie a ftaláty. Podle vědců se tyto plasty mohou rozložit v kompostu jen tehdy, když se dokonale rozstříhají a kompost zahřeje na více než 60 stupňů Celsia.
Zdroj: ČTK