Americká centrální banka (Fed) dnes rozhodne o nastavení své měnové politiky. Všeobecně se předpokládá, že opět zvýší základní úrok o 0,75 procentního bodu. Základní sazba Fedu by se tak dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, nejvýše od ledna 2008.
Investoři doufají v lepší časy
Fed úrokové sazby zvýšil o 0,75 procentního bodu už třikrát za sebou. V poslední době se nicméně spekuluje, že v prosinci by centrální banka mohla tempo zvyšování úroků zpomalit. Investoři doufají, že Fed v dnešním prohlášení naznačí vývoj úrokových sazeb v příštích měsících.
Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v září už třetí měsíc za sebou zpomalilo a míra inflace klesla na 8,2 procenta ze srpnové hodnoty 8,3 procenta. V červnu se inflace vyšplhala na čtyřicetileté maximum 9,1 procenta.
Dopady přísné měnové politiky
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Šéf Fedu Jerome Powell už dříve varoval, že přísná měnová politika nutná k potlačení vysoké inflace bude americké domácnosti i podniky bolet. Její dopady se podle něj projeví vyšší nezaměstnaností a možná i hospodářskou recesí.
Zdroj: ČTK
[…] by měl vypadat ideální spořicí produkt od moderní banky? Měl by být zdarma, bez jakýchkoli podmínek, finančních limitů či doby vázanosti a […]
[…] státech je nyní v pásmu 3,75 až 4,00 procenta, což je maximum téměř za 15 let. I tam centrální banka zvyšuje úroky rekordním tempem. Zvyšování sazeb v létě zahájila také Evropská […]
[…] než očekávané výsledky zvýšily optimismus a očekávání, že americká ekonomika se možná dokáže vyhnout v příštím roce recesi. Namísto toho může pouze dojít […]