Akcie největších německých bankovních společností Deutsche Bank a Commerzbank dnes posilují poté, co firmy o víkendu potvrdily, že jednají o fúzi. Akcie Deutsche Bank si kolem 17:00 SEČ připisovaly více než čtyři procenta a akcie Commerzbank dokonce přes šest procent.

Spojením podniků by podle agentury Reuters vznikla třetí největší banka v Evropě za britskou HSBC a francouzskou BNP Paribas. Jednání o fúzí nicméně znepokojují odboráře, podle nichž by spojení firem mohlo vést k zániku desítek tisíc pracovních míst.

Deutsche Bank a Commerzbank podle Reuters celkově zaměstnávají více než 140.000 lidí. Jan Duscheck z odborového svazu Verdi minulý týden varoval, že fúze by mohla vést ke zrušení až 30.000 pracovních míst.

Zdroje agentury Reuters obeznámené se situací dnes uvedly, že Commerzbank, ve které vlastní podíl německá vláda, hodlá během dvou až tří týdnů rozhodnout, zda má o spojení s Deutsche Bank usilovat.

Americký dolar dnes mírně oslabuje vůči euru. Dolů ho tlačí obavy ohledně vývoje ekonomiky Spojených států a očekávání, že americká centrální banka (Fed) nebude spěchat se zvyšováním úrokových sazeb. Kolem 18:15 SEČ si jednotná evropská měna připisovala zhruba desetinu procenta na 1,1330 USD. Během dne vystoupila až na 1,1359 USD, tedy na nejvyšší úroveň za poslední dva týdny.

Fed v úterý zahájí dvoudenní zasedání, na kterém se bude zabývat měnovou politikou. Výsledek tohoto zasedání oznámí ve středu v 19:00 SEČ. „Fed bude velkou událostí tohoto týdne,“ uvedl analytik Brad Bechtel ze společnosti Jefferies.

Ruský rubl se dnes vůči dolaru vyšplhal až na sedmiměsíční maximum. Těží totiž z vyšších cen ropy i ze zájmu investorů o ruské státní dluhopisy, napsala agentura Reuters. Britská libra však vůči dolaru oslabuje kvůli přetrvávající nejistotě kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Zdroj: ČTK

Irská nízkonákladová letecká společnost EasyJet se stáhla z jednání o záchraně problémových italských aerolinek Alitalia. Oznámila to dnes firma. Budoucnost italského podniku tak zůstává nejistá, a to pouhé dva týdny před vypršením vládního termínu pro jeho záchranu, píše agentura Reuters.

Společnost Alitalia byla v roce 2017 umístěna pod zvláštní správu a Řím pro ni od té doby hledá kupce. EasyJet o záchraně podniku jednal s italskou státní železniční společností Ferrovie dello Stato a americkými aerolinkami Delta Air Lines.

Společnost Ferrovie dello Stato dostala od italské vlády za úkol připravit plán na záchranu Alitalie do konce dubna. Pokud bude tento termín promeškán, mohlo by být ohroženo splacení státní půjčky 900 milionů eur (23 miliard Kč) poskytnuté Alitalii, upozornila agentura Reuters.

Společnost Delta Air Lines dnes uvedla, že s firmou Ferrovie dello Stato nadále jedná. Italská vláda zařadila záchranu aerolinek Alitalia mezi své priority.

Zdroj: ČTK

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyjádřila naději, že inflace v eurozóně brzy dosáhne cílové úrovně Evropské centrální banky (ECB), která tak bude moci zahájit zvyšování úrokových sazeb. Merkelová svým prohlášením reagovala na stížnosti, že nízké úroky mají negativní dopad na střadatele a penzijní fondy, napsala agentura Reuters.

ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. V únoru meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně zrychlilo na 1,5 procenta z lednových 1,4 procenta. „Už jsme téměř dosáhli dvouprocentní inflace,“ uvedla Merkelová při návštěvě radnice v německých Brémách. Prohlásila rovněž, že „doufá, či věří“, že ECB bude schopna přistoupit k úpravě své politiky.

ECB již loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů Kč). Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně podporuje rekordně nízkými úrokovými sazbami.

Základní úroková sazba ECB v současnosti činí nula procent. Minulý týden banka předpověděla, že její úrokové sazby zůstanou na nynější úrovni minimálně do konce letošního roku.“

 ČEZ začal dnes stavět 26 kilometrů dlouhý horkovod mezi jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovice. Náklady jsou 1,445 miliardy korun. ČTK to dnes řekl Michal Hrubý, generální ředitel firmy Tenza, která teplovod staví.

Práce plánují energetici na necelé dva roky, první dodávky v topné sezoně 2020 / 2021. Temelínské teplo by mělo pokrýt 30 procent výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních zdrojů.

Temelín městu ročně dodá 750 terajoulů tepla, hlavně pro sídliště Vltava, Šumava, Máj a Pražské předměstí. Smlouvu podepsalo město se společností ČEZ v prosinci 2018, teplo by měl Temelín Budějovicím dodávat nejméně
20 let.

„Speciální stroj vytvoří pod silnicí tunel vyztužený ocelovou trubkou o průměru jeden metr, kterým horkovod povede,“ řekl Hrubý. Brněnská firma Tenza stavěla v minulosti tepelný napáječ z elektrárny Dětmarovice do Bohumína nebo z Prahy Libeň do Holešovic.

Podle výroční zprávy měla firma v roce 2017 čistý obrat 735,5 milionu a ztrátu po zdanění 81 milionů Kč. Podle Hrubého končilo v ČR programové období dotací EU a plán kompenzovat výpadek na slovenském trhu se nenaplnil: projekty, které teď Tenza na Slovensku dělá, se posunuly o rok.

„To se projevilo. Za 26 let historie naší firmy to byl jediný rok, kdy skončila ve ztrátě. Má dostatečný kapitál na to, aby taková věc s firmou nic neudělala,“ řekl Hrubý. Za loňský rok má firma tržby kolem miliardy Kč a zisk několik milionů, letos čeká zisk v desítkách milionů.

Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80.000 tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého.

Plán propojit elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století. Projektanti s ním počítali ještě v době, kdy se elektrárna začala v roce 1987 stavět. Počátkem 90. let ale plán částečně zapadl, když se řešilo, že dokončené budou místo čtyř jen dva bloky.

Zdroj: ČTK

Čtěte také:

EPH plánuje v Británii zařízení na energetické využití odpadů.

Celní správa nepřipravuje žádná mimořádná opatření v souvislosti s brexitem, a to ani v případě odchodu Velké Británie z EU bez dohody. Důvodem je mimo jiné i fakt, že Česko má vnější hranici EU pouze prostřednictvím mezinárodních letišť. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová. I případný vyšší provoz na úřadech by zvládla bez zvyšování počtu zaměstnanců.

Britský parlament ve středu odmítl, že by Velká Británie odešla z Evropské unie bez dohody. Zároveň ale parlament v úterý odmítl opět návrh dohody, kterou Evropská unie považuje za jediný možný. Britská premiérka Theresa Mayová varovala, že krátký odklad brexitu je možný jen tehdy, pokud bude k dispozici dohoda, a delší odložení znamená účast Británie ve volbách do Evropského parlamentu.

Ve čtvrtek pak parlament schválil návrh na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britský parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu ovšem Dolní sněmovna už dvakrát odmítla. O odchodu z EU rozhodli Britové v referendu v roce 2016.

„Přestože Celní správa ČR podporuje variantu řádného odchodu, připravuje se i na variantu bez dohody,“ sdělila Prudičová ČTK ještě před středečním odmítnutím britského parlamentu, že by Velká Británie opustila EU bez dohody.

Případný vyšší zatížení na celních úřadech by správa zvládla podle mluvčí bez případného navyšování počtu pracovníků. „Kontroly, zaměřené ať už na výběr cla či na různé zákazy a omezení, například veterinární, na léky, odpady nebo zboží dvojího užití, budou rovněž probíhat na standardní úrovni,“ uvedla. Celní správa přitom k brexitu zveřejnila kroky, které musí firmy podniknout.

Zdroj: ČTK

Čtěte také:

Brexit bez dohody by prodloužil a prodražil dopravu do Británie.

Vedení Evropské centrální banky (ECB) rozhodlo, že odloží zvýšení úrokových sazeb v eurozóně nejdříve do roku 2020. Poměrně uvolněná monetární politika spojená s levnými bankovními půjčkami bude i nadále pokračovat.

ECB zároveň také snížila svou oficiální predikci ekonomického růstu a inflace v eurozóně. V kombinaci s nejistou politickou situací v řadě zemí eurozóny utrpělo euro poměrně značné ztráty.

V návaznosti na výše uvedené události utrpělo euro svůj největší pád vůči dolaru od poloviny roku 2017 a měnový pár EUR/USD se obchodoval v poměru 1,11765.

Na prohlášení ECB reagovaly také ostatní měny mimo eurozónu. Například švédská koruna klesla vůči dolaru na své minimum z prosince 2015 a měnový pár USD/SEK se obchodoval v poměru 9,476, vůči euru poklesla švédská koruna o 0,66 procenta. Maďarský forint oslabil vůči dolaru o 1,38 procenta a vůči euru poklesl o 0,2 procenta.

Ceny ropy dnes pokračují v růstu a ráno se pohybovaly kolem čtyřměsíčního maxima. Podle analytiků reagují hlavně na zprávy o záměru Saúdské Arábie dodávat na trh i nadále výrazně méně ropy, než kolik bylo dohodnuto v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), a na výpadky dodávek způsobené krizí kolem Venezuely.

Severomořská ropa Brent krátce po 09:00 SEČ přidávala 0,7 procento na 68,04 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu vykazovala růst o 0,6 procenta na 58,59 dolaru za barel. Oba druhy se tak prodávaly nejdráže od poloviny listopadu.

Ve středu ve východní Venezuele explodovaly podle místních zdrojů agentury Reuters dvě skladovací nádrže. Po delším výpadku proudu nicméně obnovil dodávky hlavní ropný terminál v zemi.

Ceně ropy pomohla nahoru i zpráva amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA). Ten ve středu uvedl, že zásoby ropy ve Spojených státech v uplynulém týdnu kvůli vyšší produkci rafinerií klesly o 3,9 milionu barelů. Analytici čekali naopak růst zásob, a to o 2,7 milionu barelů.

Většímu nárůstu ceny brání slábnoucí světová ekonomika, což jde ruku v ruce s vyhlídkou na nižší poptávku po ropě. Dlouhodobě působí na trh s ropou také obavy z důsledků americko-čínského obchodního sporu.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

Zdroj: ČTK

Obrat tuzemského herního průmyslu loni vzrostl o 34 procent na tři miliardy korun, oboru pomohl úspěch několika herních titulů. V roce 2017 byl obrat herního průmyslu 2,26 miliardy Kč, tedy více než dvojnásobek tržeb české filmové produkce bez obdobné státní podpory. Vyplývá to ze studie České počítačové hry, kterou dnes prezentovali zástupci Asociace českých herních vývojářů na tiskové konferenci.

Loni v Česku vzniklo 31 her. Nadále převládaly hry pro PC a herní konzole s podílem 67 procent. Vývoji pro mobilní platformy se věnovalo 61 procent firem. Digitální distribuce her výrazně rostla a převýšila distribuci na externích nosičích.

Jedním z loni vydaných herních titulů je Beat Saber od společnostiBeat Games, který v současnosti vede na poli her pro virtuální realitu. Během půl roku se stala nejprodávanější hrou v tomto segmentu všech dob.

Nejúspěšnějšími českými herními tituly podle dosavadního počtu prodaných kusů jsou Euro Truck Simulator 2 (výrobce společnost SCS Software, prodáno 6,5 milionu kusů), Machinarium (Amanita Design, pět milionů), Mafia 3 (Hangar 13, pět milionů), Arma 3 (Bohemia Interactive Studio) a DayZ (Bohemia Interactive Studio).

Primárním zdrojem financování tvorby her jsou vlastní peníze firem. Celkem 56 procent firem je ze 100 procent financováno z vlastních zdrojů, necelá čtvrtina obdržela investici a 12 procent nefinanční podporu.

Na rozdíl od filmového průmyslu chybí herním vývojářům státní podpora. Firmy by uvítaly zejména exportní podporu, podporu výzkumného zázemí i podporu samotného vývoje her. Samostatnou kapitolou je podpora vzdělávání. Podle Daniela Vávry z Warhorse Studios by cestou byla například podpora uznatelnosti stáží a větší propojení praxe s výukou nebo otevření nových vhodných oborů pro přípravu herních tvůrců.

V Česku je 76 firem, které se zabývají vývojem počítačových her. Počet lidí pracujících na vývoji her se loni pohyboval kolem 1500, přitom přes 60 procent herních firem chybí zaměstnanci. Nedostatek lidí herní společnosti odhadují na nejméně 15 procent.

Zdroj: ČTK

 V reakci na nedělní havárii Boeingu 737 MAX 8 v Etiopii uzavřely svůj vzdušný prostor pro tato letadla i Spojené arabské emiráty (SAE), které jsou významným mezinárodním dopravním uzlem. Dnes se přidala také Indie, Libanon, Hongkong, Thajsko, Egypt či Uzbekistán.

Boeingy nové generace mají zapovězen vzdušný prostor ve velké části světa včetně Evropy, z provozu je dočasně vyřadila i řada asijských a blízkovýchodních zemí. Dál však létají v USA, kde se vyrábějí a kde se za jejich letuschopnost postavil Federální úřad pro letectví (FAA). Nezakázala je ani Kanada.

Zákaz v SAE se týká modelů 737 MAX 8 a 737 MAX 9. Prvně jmenovaný model nemůže od 16:00 místního času (11:30 SEČ) do indického vzdušného prostoru. Důležitá asijská dopravní křižovatka Hongkong letecký prostor novým boeingům uzavřela od 18:00 místního času (11:00 SEČ). Thajci chtějí dotčené stroje vyřadit z provozu zatím na týden počínaje čtvrtkem. Provoz letounů Boeing 737 MAX 8 a MAX 9 už dnes pozastavily Nový Zéland, Fidži a Bermudy.

Uzbecký úřad civilního letectví dnes zakázal letounům Boeing 737 MAX vzlétat nebo přistávat na místních letištích na jeden měsíc. Bez časového určení k zákazu přistoupil také Egypt, jehož letecké společnosti přitom boeingy typu MAX ve svých flotilách nemají.

Norské aerolinky Norwegian Air, které se mezi jinými společnostmi rozhodly nechat letouny MAX na zemi z vlastního rozhodnutí, dnes oznámily, že budou po Boeingu požadovat náhradu za náklady a ušlý zisk. „Očekáváme, že Boeing tento účet převezme,“ uvedla v dnešním prohlášení firma, která má ve flotile čítající 163 strojů také 18 letounů Boeing 737 MAX.

Výkonný ředitel společnosti Ethiopian Airlines Tewolde Gebremariam stanici BBC dnes řekl, že Boeing by měl zakázat lety všech strojů 737 MAX 8, dokud nebude zajištěn jejich bezpečný let.

Opatření souvisejí s obavami ohledně bezpečnosti po nedělní havárii stroje Boeing 737 MAX 8, který se zřítil krátce po startu z etiopské metropole Addis Abeba. Zemřelo všech 157 lidí na palubě. Před necelým půlrokem havaroval stejný model boeingu indonéské společnosti – krátce po startu spadl do Jávského moře. Zahynulo tehdy 189 lidí.

Americký prezident Donald Trump v úterý telefonoval s šéfem Boeingu Dennisem Muilenburgem, který prezidentovi řekl, že si je „bezpečností (letadel) 737 MAX jistý“, uvedla agentura AP. Bílý dům telefonát potvrdil, ale obsah rozmluvy nezveřejnil.

Muilenburg v pondělí podle agentury Reuters také zaměstnancům Boeingu rozeslal e-mail, v němž vyjádřil své přesvědčení o bezpečnosti strojů 737 MAX.

Kanada v tuto chvíli pozastavení provozu jmenovaných letounů nechystá, ale pokud se objeví informace, které by naznačovaly, že problém existuje, je Kanada připravena okamžitě jednat. Prohlásil to ministr dopravy Marc Garneau.

O uzavření svého vzdušného prostoru pro zmíněné stroje nyní jedná Argentina a další jihoamerické státy. Jak uvedl šéf argentinského úřadu pro civilní letectví Tomás Insausti, o této možnosti diskutují představitelé leteckých úřadů regionu a plánují přijmout skupinové rozhodnutí. Jednotlivé státy ale nejmenoval.

Zdroj: ČTK