Podnikatelská aktivita v eurozóně v dubnu nečekaně zpomalila. Jak ceny, tak poptávka vykázaly pouze mírné zvýšení. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila konzultační společnost IHS Markit. Růst všech tří hlavních indexů zaostal za očekáváním. Světlým bodem je vzestup aktivity v sektoru služeb v Německu, tedy v největší evropské ekonomice, na sedmiměsíční maximum. Hůře si tam ale vede zpracovatelský sektor.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který je považován za barometr zdraví firem ve zpracovatelském sektoru a ve služách, v dubnu pro země eurozóny klesl na 51,3 bodu z březnových 51,6 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters přitom očekávali růst indexu, a to na 51,8 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst aktivity od poklesu.
„V žádném případě to stále neznamená recesi,“ řekl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson. Podle něj to spíše ukazuje na utlumený ekonomický růst, což se promítá do neradostných očekávání. Index PMI na této úrovni podle Williamsona naznačuje, že růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny ve druhém čtvrtletí bude těsně pod 0,2 procenta. Analytici v nedávném průzkumu Reuters odhadovali růst na 0,3 procenta.
Největší podíl na oslabení hlavního indexu měl opět zpracovatelský sektor. I když se jeho index v dubnu zvýšil na 47,8 bodu z březnových 47,5 bodu, už tři měsíce je pod hranicí 50 bodů a nedosáhl ani na předpovídaných 47,9 bodu.
Index měřící výrobu vystoupil na 48,1 ze 47,2 bodu, aktivitu závodů ale už osm měsíců táhnou staré zakázky. Index nevyřízených zakázek se snížil ze 45,0 na 44,4 bodu, což je víc než šestileté minimum.
Očekávání překonal pokles dílčího indexu dominantního sektoru služeb. Snížil se na 52,5 bodu z březnových 53,3 a nedosáhl na analytiky předpovídaných 53,2 bodu. Podle Williamsona existují další signály, že zpomalení pramenící zejména ze zpracovatelského sektoru se šíří do sektoru služeb, kde není vidět výraznější růst nových aktivit a firmy také žijí ze starých zakázek.
Sektor služeb ale podpořil Německo, největší evropskou ekonomiku, kde v dubnu vystoupil na sedmiměsíční maximum 55,6 bodu. Aktivita zpracovatelského sektoru je stále pod hranicí 50 bodů, nicméně v dubnu se index pro tento sektor poprvé za devět měsíců zvýšil, a to na 44,5 bodu ze 44,1 bodu v březnu.
„Vzhledem k poklesu nových zakázek očekáváme, že tempo poklesu výroby zboží v Německu zůstane v následujících měsících velmi výrazné,“ podotýká Williamson.
Zpráva IHS Markit měla negativní dopad na euro i na akcie, investoři se tak zaměřili na dluhopisy, zejména ty německé. Euro v reakci ztratilo asi třetinu procenta a dopoledne spadlo na 1,1260 dolaru. Indexy evropských i německých akcií zaznamenaly zhruba stejný propad, ještě během dopoledne ale ztráty téměř smazaly.
Zdroj: ČTK