Evropská unie musí urychleně rozdělit 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč) z fondu obnovy, který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. Vedle toho by měla i začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Varovala také před negativními dopady druhé vlny koronaviru na hospodářské oživení.
Představitelé EU se stále neshodli na podrobnostech plánu obnovy, což zvyšuje riziko, že peníze se k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou krizí nedostanou včas, upozornila agentura Reuters.
Český premiér Andrej Babiš minulý týden předal předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové národní plán obnovy, na jehož základě může Česká republika z unijního fondu získat až 182 miliard korun. Česko chce být podle premiéra mezi prvními zeměmi, kterým komise plán schválí.
Komise bude posuzovat národní plány v rámci takzvaného evropského semestru. Na základě plánů, které by měly ladit s reformními požadavky EK, pak Brusel z fondu rozdělí velkou většinu peněz, konkrétně přes 670 miliard eur.
„Cílem Evropské komise je, aby byla schopna ty peníze distribuovat začátkem roku 2021, a tento časový harmonogram musí být dodržen,“ uvedla Lagardeová. Dodala, že peníze musejí být rozdělovány cíleně, jinak se ztratí v „administrativním labyrintu“ a nepodpoří transformaci reálné ekonomiky v postpandemickém světě. Evropští představitelé by podle šéfky ECB měli také zvážit přeměnu fondu obnovy ve stálý nástroj a diskutovat o vytvoření stálého rozpočtu eurozóny.
„Považujeme za nezbytné, aby fiskální záchranné sítě, které vlády zavedly za této krize, nebyly odstraněny příliš brzy,“ řekla Lagardeová. Zopakovala, že ECB je v případě nutnosti připravena posílit podporu ekonomiky prostřednictvím své měnové politiky, a upozornila, že banka ještě nevyčerpala všechny své nástroje.
ECB minulý měsíc předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny letos klesne o osm procent, zatímco v příštím roce už by měla vykázat asi pětiprocentní růst. Začátkem října Lagardeová upozornila, že druhá vlna koronaviru by mohla hospodářské oživení v eurozóně zdržet. „Druhá vlna pandemie v Evropě, zejména pak ve Francii, a následné nové restrikce zvyšují nejistotu a brzdí oživení,„ uvedla nyní Lagardeová v rozhovoru s Le Monde. „Oživení je nerovnoměrné, nejisté a neúplné a teď mu hrozí i ztráta tempa,“ dodala.
ECB podporuje ekonomiku rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Minulý měsíc ponechala měnovou politiku beze změny, její další zasedání se uskuteční 29. října a 10. prosince. Podle analytiků by ECB kvůli nízké inflaci a zpomalení hospodářského růstu mohla stimulační opatření rozšířit. „Možnosti našeho souboru nástrojů nejsou vyčerpány. Pokud bude zapotřebí udělat více, uděláme více,“ řekla Lagardeová.
Zdroj: ČTK