Jaké změny čekají Čechy pracující v Británii po Brexitu?

Brexit vyvolává nejistotu v téměř všech oblastech společenského života v Británii i mimo ni

Jaké změny způsobí brexit na domácím i evropském pracovním trhu? Mezi lidmi kolují různé fámy, které jsou často zavádějící či často úplně smyšlené. Co se změní pro téměř čtyři desítky tisíc Čechů, kteří již v Británii pracují, a pro ty, kteří o práci v ostrovním království uvažují?

Už samotný brexit je do jisté míry fámou. Minimálně v těch základech, ze kterých se celý plán britského odchodu zrodil. Situace na pracovním trhu představovala jednu z nich. Nejčastěji uváděným důvodem, proč by měla země z unie vystoupit, byl právě požadavek dostat nekontrolovanou migraci z unijních zemí pod kontrolu. To mělo značně posílit domácí pracovní sílu, protože se ztíží podmínky pro vstup občanů jiných členských zemí do samotné Británie.

„Takto uvažovat je naprosto nelogické. Většina zaměstnavatelů – což dokazují i průzkumy přímo z Británie – takhle při výběru pracovníků nepřemýšlí,“ kroutí hlavou Radovan Hypš, ředitel pracovního portálu JenPráce.cz. Zaměstnavatelé by v tom případě totiž byli sami proti sobě, myslí si Hypš: „Cílem zaměstnavatele je maximalizace zisku, čehož může docílit jen spolehlivým a důkladným výběrem zaměstnanců. A pro ten jsou určující schopnosti a zkušenosti, nikoliv národnost.“ Tato slova potvrzují data z průzkumu CIPD v roce 2018, kdy více než dvě třetiny dotázaných zaměstnavatelů odpovídalo v souladu s tímto stanoviskem. U méně specializovaných profesí navíc upozorňují, že jim v podstatě nezbývá nic jiného než spoléhat na zahraniční pracovní sílu, protože Britové projevují o tyto pracovní příležitosti pouze pramalý zájem. Brexit i přes tuto chybnou premisu proběhl. Co očekávat od nadcházejících měsíců?

Nečekejte překotné změny

Podle Radovana Hypše se nezačne masivně propouštět. Reaguje tak na fakt, že minimálně do konce roku 2020 se vzájemný vztah Británie a EU pohybuje v režimu přechodného období, které slouží jako aréna pro vyjednávání budoucí spolupráce za co nejlepších podmínek pro obě strany. Nikdo z občanů z jiných evropských zemích se nemusí bát, že přijde v Británii na dlažbu, to stejné platí pro více než miliardu a čtvrt Britů působících v Evropské unii. Poté se přejde na povolovací režim, jehož základem se má stát „zásluhový“ systém zohledňující schopnosti každého žadatele. O status usedlíka si budou muset zažádat i ti, kteří již v současnosti v ostrovním království pracují. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na svých internetových stránkách informuje, že občané ČR, kteří budou chtít nadále žít ve Spojeném království po 30. červnu 2021, se musí zaregistrovat v „EU Settlement Scheme“. V případě kladného vyřízení žádosti získají „status usedlíka“ nebo „předběžný status usedlíka“. MPSV dále nabízí podrobný manuál, jak v těchto situacích postupovat.

Poučené banky

Velká Británie odchází z Evropské unie jako člen řady dotačních i strategických programů, kterými zůstane nadále i během přechodového období. Další budoucnost nelze v současné době předvídat. Tento faktor pravděpodobně sehraje roli především ve vzdělávání, protože zemi tak hrozí ztráta dominantního vlivu v předních vědeckých a studentských programech. Talentovaní studenti se začnou porozhlížet po příležitostech jinde, nemluvě o tom, že Spojené království by tak mohlo přijít o cenné finanční zdroje, pokud se představitelé Británie a unie neshodnou na oboustranně výhodném režimu. Británie by tak mohla vystupovat v roli přidruženého či pozorovatelského subjektu.

Nejcitelněji pocítí dopady brexitu ale provozovatelé malých a středních podniků, kteří v Británii představují zaměstnavatele 60 procent veškeré pracovní síly. Situace ale nemusí být tak temná. „Nervozita z pobrexitových změn u nich vyvolá spíše konzervativní tendence, zastaví expanzi podniku i nabírání nových lidí,“ upozorňuje Radovan Hypš, přičemž své tvrzení zmírňuje: „S největší pravděpodobností se nemusíme bát tak drastických opatření, jakých jsme byli svědky během poslední finanční krize.“ Připomíná tak politiku evropských bank, které po zásahu krizí nebyly schopny vyčlenit žádné finanční kapacity na poskytování dalších úvěrů těmto drobným podnikatelům, což významně ovlivnilo pracovní trh a navýšilo nezaměstnanost. „Během krize se většina bank zažila takový „wow moment“. To jim otevřelo oči. Od té doby postupují s větší obezřetností, jejich odpovědnost se zlepšila i z hlediska důslednějšího dodržování pravidel likvidity. Přesto tento efekt zafunguje, nejde ho jen tak pominout,“ dodává k tomu Hypš.