Londýn 4. října (ČTK) – Generální ředitel britské ropné společnosti BP Bod Dudley (64) příští rok odstoupí. Učiní tak 4. února, kdy firma zveřejní celoroční výsledky hospodaření. Dudleyho ve funkci nahradí Bernard Looney (49), současný ředitel divize průzkumu a těžby, oznámila dnes firma.

Dudley pracuje v BP asi 40 let a do nejvyšší funkce byl jmenován v roce 2010, po havárii ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Neštěstí způsobilo nejvyšší únik ropy v USA. Dudley dokázal firmu úspěšně provést nejen tímto obdobím, ale také obdobím prudkého propadu cen ropy, které donutilo celé odvětví snižovat náklady.

Looney začal pracovat v BP v roce 1991 jako inženýr. Vedení divize zaměřené na průzkum, rozvoj a těžbu ropy a plynu převzal v dubnu 2016, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Průmyslový holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada hodlá získat prodejem podnikových dluhopisů až dvě miliardy Kč. Půjčkou na pět let cílí i na drobnější investory, minimální investice začne od 100.000 Kč. Napsal to dnes server E15.cz.

Dluhopisový prospekt už schválila Česká národní banka, bondy se posléze objeví i na pražské burze. „Výnos emise dluhopisů nebude použit pro aktivity v obranném průmyslu. Podnikání CSG je vysoce diverzifikované. Kromě divize Land Systems, kde se soustředí obranná výroba a obchod pozemních vozidel či munice, se rychle rozvíjí divize Aerospace, kam patří výroba radarů, servis civilních letadel či letecký výcvik,“ uvedl mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Emisi o startovním objemu 1,5 miliardy umístí na trhu konsorcium bank zahrnující Českou spořitelnu, Komerční banku a UniCredit. Skupina se vrací na dluhopisové trhy po debutu v prosinci 2016. Roční výdělek z nynější emise pro investora začne na 5,5 procenta ročně a bude perspektivně záležet na vývoji základní úrokové sazby ČNB.

Firmy z holdingu Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada působí v automobilovém, železničním, leteckém i hodinářském průmyslu a vyrábí zbraně, munici či speciální vozidla. Do holdingu patří i automobilka Tatra. Holdingu loni vzrostly tržby meziročně o 48 procent na 11,5 miliardy korun a hrubý provozní zisk o 43 procent na 1,9 miliardy. Podniky Czechoslovak Group zaměstnávají dohromady asi 8000 lidí.

Čerpací stanice značky EuroOil asi zmizí z českého trhu. Jejich majitel, státní distributor paliv Čepro, pro ně hledá strategického partnera. Rámec spolupráce je otevřený, může vést až k přejmenování celé sítě s 202 pumpami. Čepro o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Na možnou transakci upozornily dnešní Lidové noviny (LN).

„Trh zůstává silně konkurenční, mění se podoba i funkce čerpacích stanic. Velkou výzvou jsou moderní technologie i alternativní paliva a my nechceme stát stranou tohoto vývoje. Společně chceme čelit těmto výzvám a využít to nejlepší z potenciálu obou budoucích partnerů pro následný úspěch,“ uvedl dnes generální ředitel Čepra Jan Duspěva.

Podle informací LN by v poptávkovém řízení mohl být osloven mimo jiné petrochemický holding Unipetrol, který je se svými čerpacími stanicemi Benzina lídrem tuzemského trhu, maďarský koncern MOL, britský Shell, rakouské OMV nebo také francouzský Total. „Ten před časem v Česku prodal své pumpy, ale figuruje u nás jako dodavatel olejů a maziv a Čepro z jeho rafinerie v saské Leuně odebírá významné množství pohonných hmot pro české čerpací stanice,“ napsal list.

Jediným akcionářem Čepra je ministerstvo financí. Společnost provozuje v Česku 1135 kilometrů produktovodů. Má 650 skladovacích nádrží, jejichž kapacita je 1,76 milionu metrů krychlových. Síť čerpacích stanic EuroOil je z hlediska počtu stanic třetí největší a z pohledu prodejů pohonných hmot čtvrtá nejvýznamnější v ČR, uvedla firma.

Ve srovnání s okolními státy vychází Česko stále jako pumpařská velmoc. Dlouhodobě vede v ukazatelích počtu obyvatel na jednu veřejnou čerpací stanici nebo v četnosti pump na dálnicích. Podle aktuálních statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pump v ČR opět přibylo, veřejných čerpacích stanic je motoristům k dispozici 4006.

Nejvíce pump, 413, má Benzina, druhá skupina MOL disponuje 304 stanicemi. Následuje EuroOil, Shell (175 stanic) a OMV (140 stanic). „Naskytne-li se možnost akvizice či jiné spolupráce na domácím či zahraničním trhu, vždy tuto příležitost pečlivě analyzujeme a jsme připraveni k případnému jednání. Vyhodnotíme-li nabídku jako správný krok ve správný čas, tak ji realizujeme. Tak jako nyní na Slovensku, kde jsme v dubnu otevřeli první stanici a dalších sedm otevřeme v nejbližší době,“ uvedl dnes mluvčí Benziny Pavel Kaidl.

Zdroj: ČTK

Koncern Volkswagen zatím nemusí platit odškodné českým majitelům aut v tzv. kauze dieselgate. Odvolací senát zrušil březnový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 8, podle kterého měla firma zaplatit vlastníkům vozů 533 milionů korun. Informaci serverů Seznam Zprávy a iDNES.cz potvrdila ČTK mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. Naftové vozy koncernu byly vybaveny softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi.

Volkswagen prohrál spor s majiteli aut v první instanci proto, že se v požadované lhůtě nevyjádřil k jejich žalobě. Soud tedy vynesl takzvaný rozsudek pro uznání. Pražský městský soud ale dnes uznal námitku koncernu, že dostal výzvu k vyjádření pouze česky, nikoli německy. Ve verdiktu našel odvolací senát i další pochybení.

„Rozsudek pro uznání se nevydává,“ shrnula dnešní rozhodnutí Puci. Podle serverů odvolací senát zabýval pouze procedurálními otázkami, samotný obsah žaloby ale neřešil.

Spor se týká 2435 lidí zastupovaných firmou Safe Diesel, kteří žalobu podali do 7. září 2018. Nároky obvodní soud uznal ve výši 220.000 korun na jednoho zákazníka, spolu s úrokem z prodlení a s náklady řízení. Žalobu podala společnost Safe Diesel na Volkswagen a na společnost Škoda Auto. Na tu se ale rozsudek obvodního soudu nevztahoval. Škoda Auto nároky odmítá.

V září Safe Diesel rozšířil žalobu o dalších 1900 vlastníků dotčených vozidel. Celkem ve sporu zastupuje už téměř 6000 klientů. Celková žalovaná částka tak dosahuje zhruba 1,3 miliardy korun.

Částka 220.000 Kč je odvozena od modelu odškodnění v USA, kde VW už dříve dobrovolně vyplatil postiženým spotřebitelům až 10.000 dolarů a zároveň jim nabídl opravu či zpětný odkup vozidel s upravenými motory.

Před čtyřmi lety americká Agentura pro životní prostředí obvinila koncern VW, že jeho turbodieselové motory jsou schopné obcházet homologační emisní měření. Řídicí jednotka motorů TDI o objemu od 1,2 do 2,0 litru poznala, když se vůz podrobuje emisnímu testu a přejde na ekologický režim, při kterém vůz produkuje výrazně nižší množství škodlivin. Celkově byly tyto motory namontovány v 11 milionech aut koncernu VW po celém světě, z toho je asi 1,2 milionu škodovek.

Zdroj: ČTK

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pochválil amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho hospodářskou politiku, která podporuje růst ekonomiky Spojených států. Informoval o tom server americké televize CNBC.

„Trump provedl daňovou reformu, která dostala hospodářský růst v USA na vysokou úroveň. Dovoz do Spojených států se tak zvýšil,“ řekl Putin na fóru nazvaném Ruský energetický týden. „Za prezidenta Obamy náš vzájemný obchod klesl z 30 miliard na 20 miliard dolarů, během dvou let Trumpova prezidentství se však zotavil na 25 miliard dolarů ročně. To je pro nás důležité,“ dodal Putin.

Americká ekonomika roste nepřetržitě už jedenáctým rokem. Loni dosáhl její růst 2,9 procenta, a byl tak nejprudší za tři roky. Hospodářskou expanzi v USA ale teď ohrožuje slábnoucí globální poptávka a vleklý obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem, který má negativní dopady na investice i zpracovatelskou výrobu.

Tempo růstu americké ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí zpomalilo na dvě procenta z 3,1 procenta v prvním kvartálu. Americká centrální banka (Fed) minulý měsíc ve snaze o podporu hospodářského růstu snížila už podruhé v letošním roce svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Základní úrok se tak dostal do pásma 1,75 až 2,00 procenta.

Trump se už delší dobu snaží Fed přimět k výraznějšímu snižování úroků, které by podle něj kromě podpory ekonomiky přineslo i pokles nákladů na správu státního dluhu. Minulý měsíc vyzval ke snížení úroků „na nulu, nebo ještě níže“.

Zdroj: ČTK

Koruna dnes zpevnila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru si oproti pondělnímu podvečeru polepšila o čtyři haléře na 25,78 Kč/EUR. K dolaru si připsala sedm haléřů a kolem 17:00 se obchodovala v kurzu 23,61 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Pozitivní vliv na korunu mohly mít dnes zveřejněné údaje o růstu české ekonomiky ve 2. čtvrtletí. Podle zpřesněných údajů statistiků vzrostl hrubý domácí produkt Česka meziročně o 2,8 procenta. Mezičtvrtletně se zvýšil o 0,7 procenta.

Méně potěšující zprávu dnes zveřejnilo ministerstvo financí, podle kterého schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 21 miliard korun ze srpnových 15,4 miliardy korun. Loni v září skončilo hospodaření státu v přebytku 16,8 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle ministerstva ovlivněno mimo jiné tím, že v loňských prvních měsících získal rozpočet z Evropské unie mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.
Zdroj: ČTK

Kurz české měny:

Zdroj: Patria Online

Prezident Donald Trump dnes opět ostře kritizoval americkou centrální banku (Fed) za její měnovou politiku. Reagoval tak na obavy, že špatná statistika, která byla v USA zveřejněna, je předzvěstí hospodářského útlumu. Trump dlouhodobě tvrdí, že Fed drží svou základní úrokovou sazbu příliš vysoko, což podle prezidenta poškozuje americké výrobce.

„Jak jsem předpovídal, (šéf Fedu) Jay Powell a centrální banka dovolili, aby dolar tak výrazně zpevnil, především ve vztahu ke všem ostatním měnám, takže to má nepříznivé dopady na naše továrny. Fed má úroky moc vysoko. Je sám sobě tím nejhorším nepřítelem, nemá ani tušení. To je k pláči!“ napsal Trump na twitteru.

Americký Institut řízení dodávek (ISM) dnes uvedl, že aktivita zpracovatelského sektoru v USA v září opět klesla a index ISM sestoupil až na nejnižší úroveň za více než deset let.

Americká ekonomika roste už jedenáctým rokem. Hospodářskou expanzi ale ohrožuje slábnoucí globální poptávka a vleklý obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem. Obchodní válka mezi USA a Čínou má negativní vliv na investice i na zpracovatelskou výrobu.

Fed až do konce loňského roku postupně zvyšoval úrokové sazby, základní úrok se tak dostal do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Letos už začal sazby snižovat, učinil tak už dvakrát, vždy o čtvrt procentního bodu, naposledy v září. Základní úroková sazba je tak nyní v pásmu 1,75 až 2,00 procenta. V eurozóně a v Japonsku jsou ale sazby v záporu.

Zdroj: ČTK

Ekvádor k 1. lednu příštího roku opustí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Dnes to oznámilo ekvádorské ministerstvo energetiky. Země chce zvýšit těžbu ropy, aby získala nové příjmy. Už v minulosti často nedodržovala kvóty stanovené tímto těžařským kartelem, informovala dnes agentura Reuters.

Ekvádor byl do kartelu OPEC přijat v roce 1973. Mezi lety 1992 a 2007 se ale z organizace stáhl. Země disponuje podílem 0,7 procenta z ropných rezerv spravovaných státy OPEC, a patří tedy k menším členským státům kartelu.

Podle vyjádření ministerstva bude Ekvádor i nadále spolupracovat na stabilizaci světového trhu s ropou. OPEC má v současnosti 14 členů.

Zdroj: ČTK

Ve středu minulého týdne zasedala bankovní rada České národní banky, aby při dalším hlasování rozhodla o vývoji úrokových sazeb.

Pět členů bankovní rady hlasovalo pro ponechání sazeb na současné úrovní, zbylí dva hlasovali pro zvýšení. Základní úroková sazba, od které se mimo jiné odvíjejí taky sazby komerčních úvěrů, tedy zůstává na současných dvou procentech. 

Naposledy bankovní rada odhlasovala zvýšení sazeb v květnu letošního roku, a to o čtvrt procentního bodu. Srpnová makroekonomická prognóza se podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka naplňuje, přičemž mírně rychleji rostou ceny a mzdy.

Aktuální prognóze odpovídá také mírný nárůst tržních úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku. Zásadní roli v rozhodnutí tak hraje především nepříznivá zahraniční situace. Ke snížení sazeb by mohlo dojít v příštím roce, kdy dle prognózy dojde na českou ekonomiku postupné ochlazení růstu a poklesnou domácí inflační tlaky.

Atlanta 27. září (ČTK) – Druhé největší americké aerolinky Delta Air Lines koupí za 1,9 miliardy dolarů (bezmála 45 miliard Kč) pětinový podíl v chilské LATAM Airlines. Americká letecká společnost do regionu vstupuje poté, co chilský nejvyšší soud zamítl společný podnik konkurenta Delty, americké jedničky American Airlines, a právě chilské LATAM, napsala dnes agentura AP.

Koupě podílu v chilské aerolince představuje největší transakci Delty od fúze s americkou leteckou společností Northwest Airlines v roce 2009. Deltě se tak rozšíří akční rádius v Jižní Americe, kde LATAM létá do desítek destinací, mimo jiné v Argentině, Peru a Brazílii.

„Pro American je to těžká rána, ale není smrtelná. Znamená to, že Delta bude mít větší přístup do Jižní Ameriky než dříve, ale American už má většinu (regionu) v kapse,“ řekl agentuře Reuters nezávislý analytik letectví Mike Boyd.

Druhé největší americké aerolinky budou muset kvůli chystané transakci prodat svůj podíl v největší brazilské letecké společnosti Gol, která je konkurentem LATAMu. Delta neočekává žádné překážky od regulačních orgánů. V chilské společnosti má získat zastoupení v představenstvu. Podíl zaplatí zčásti hotově a na zbytek si půjčí.

Delta plánuje partnerství zahájit investicí 350 milionů dolarů. Od LATAMu dostane čtyři letouny Airbus A350 a převezme jeho závazek koupit do roku 2025 dalších deset strojů.

Zdroj: ČTK