Státní fond dopravní infrastruktury bude příští rok hospodařit se zhruba 70 miliardami korun. Je to o pět miliard více, než byl původní návrh státního rozpočtu schválený vládou, řekl dnes ČTK a České televizi ministr dopravy Vladimír Kremlík po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba za ANO). Rozpočet ministerstva dopravy se proti původnímu plánu měnit nebude a zůstane 60,2 miliardy korun.

„Paní ministryně si uvědomuje, že v době zpomalující se ekonomiky nelze neinvestovat do dopravní infrastruktury, nelze podseknout investice. Z hlediska Státního fondu dopravní infrastruktury budeme z hlediska národních zdrojů mít částku přibližně 70 miliard korun,“ řekl Kremlík. Kremlík je s výsledkem jednání spokojen a další zvyšování rozpočtu požadovat nebude.

Rozdělení investic v příštím roce bude podle Kremlíka záležet na připravenosti jednotlivých staveb. Dnes Schillerové předložil seznam staveb, které chce ministerstvo příští rok realizovat. Nevyloučil to, že by stejně jako letos mohlo jít víc peněz na železniční než na silniční infrastrukturu.

Podle Schillerové Kremlík předložil seznam staveb, které už mají stavební povolení. „Když zpomaluje ekonomika, tak co je největším motorem ekonomiky? Prostě investice. My jsme opakovaně řekli, naše vláda, že investice jsou významnou naší prioritou. Takže logicky se snažím dát maximum peněz do investic, protože to se nám vrátí celkově v ekonomice,“ řekla ministryně novinářům.

Rozpočtová kapitola ministerstva dopravy se podle ministra měnit nebude. „Tam já respektuji omezení a rušení míst. S tímto si musíme poradit v rámci ministerstva dopravy,“ řekl Kremlík.

Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu s deficitem 40 miliard korun, pro ale hlasovali pouze ministři za ANO, nikoli za koaliční ČSSD. Ministři podle Schillerové poté vznesli požadavky na další dvě desítky miliard korun, z toho zhruba 18 miliard korun žádali členové vlády za ČSSD.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) pak uvedl, že původní návrh státního rozpočtu neodpovídá vládnímu programu. Schillerová označila požadavky ČSSD za nerealistické. V pondělí se ale dohodla s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD), že ministerstvo zemědělství pro příští rok dostane proti původnímu návrhu 23 miliard korun z národních zdrojů o miliardu více. Z toho půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství.

Kabinet musí konečnou verzi státního rozpočtu předložit do Sněmovny do konce září.

Zdroj: ČTK

Pražská burza se dnes vymanila ze série sedmi poklesů v řadě, index PX vzrostl o 0,48 procenta na 1020,53 bodu. Z hlavních titulů si nejlépe vedl Stock. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Pražské burze pomohlo k růstu dění ve světě.

„Nálada na globálních akciových trzích se dnes zlepšila poté, co Čína zafixovala svoji měnu proti dolaru na silnější úrovni, než se očekávalo. Mírně se tak snížilo napětí mezi USA a Čínou v rámci probíhající obchodní války,“ uvedl makléř Fio banky Josef Dudek.

Ze 12 titulů ovlivňujících hodnotu indexu PX dnes uzavřel se ztrátou jen jeden. Akcie telekomunikační firmy O2 Czech republic oslabily o 1,81 procenta na 216,50 koruny za kus. Podle Dudka jde o následek středeční zprávy, že Evropská komise vznesla námitky proti dohodě o sdílení sítí mezi českými operátory O2, T-Mobile a provozovatelem telekomunikační infrastruktury CETIN.

Naopak o téměř dvě a čtvrt procenta na 64 koruny za akcii si polepšila emise likérky Stock. Dařilo se také například cenným papírům mediální skupiny CME, jejichž hodnota vzrostla 0,94 procenta na 107 Kč.

Z finančních titulů, které v předchozích dnech zaznamenaly největší ztráty, se dařilo hlavně Monetě a Komerční bance. Emise banky Moneta si připsala 1,25 procenta na 77,15 koruny za akcii, cenné papíry Komerční banky zpevnily o 0,66 procenta.

Česká měna se dnes kolem 17:00 obchodovala v kurzu 25,80 Kč/EUR a 23,04 Kč/USD. Proti středečnímu podvečeru oslabila vůči euru o pět haléřů a k dolaru o osm haléřů. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Kurz české měny:

Zdroj: Patria Online

Zdroj: ČTK

Koruna dnes oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. Na euro ztratila od středečního podvečera pět haléřů, a dnes kolem 17:00 se obchodovala v kurzu 25,80 Kč/EUR. K dolaru oslabila česká měna o osm haléřů na 23,04 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Finanční trh jako obvykle nereagoval na zveřejnění nových dat o vývoji nezaměstnanosti v Česku za červenec, zhodnotil vývoj ekonom Komerční banky Michal Brožka. Trh práce je podle něj stále ve velmi dobré kondici a vyvíjí se podle očekávání.

Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 2,7 procenta z červnových 2,6 procenta. Šlo o letošní druhý nárůst nezaměstnanosti. Kromě ledna totiž nezaměstnanost v dalších měsících klesala a v červnu stagnovala.

Kurz české měny:

Zdroj: Patria Online

Zdroj: ČTK

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila pokutu 100.000 korun strojírenské společnosti Pegas-Gonda ze Slavkova u Brna. Důvodem byl provoz zdroje znečištění bez povolení a nedostatečná výměna filtrů v lakovně. Inspekce o tom informovala v tiskové zprávě.

Pokutovaná firma ve svém závodě ve Slavkově u Brna na Vyškovsku provozovala jeden ze zdrojů znečišťování ovzduší (provoz odmašťování) bez povolení k provozu. V lakovně navíc nevyměňovala dostatečně často aktivní uhlí sloužící k záchytu těkavých organických látek.

V roce 2017 i v roce 2018 byla spotřeba těkavých organických látek v provozu odmašťování a čištění výrobků více než 800 kilogramů za rok.

„Už v roce 2015 při kontrole jsme provozovatele upozorňovali, že při dosažení roční spotřeby 600 kilogramů bude povinen požádat Krajský úřad Jihomoravského kraje o povolení k provozu. To neudělal, a tak jsme museli při další kontrole v květnu 2019 konstatovat, že od roku 2017 byl tento zdroj znečišťování ovzduší provozován bez platného povolení a v rozporu se zákonem na ochranu ovzduší,“ uvedl ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Brno Tomáš Augustin.

Kromě toho inspektoři zjistili, že v lakovně firma dostatečně často nevyměňovala aktivní uhlí v zařízení, které slouží k zachytávání těkavých organických látek. Společnost měla uhlí vyměnit v letech 2017 i 2018 vždy jedenáctkrát. Místo toho ale aktivní látku vyměnila v roce 2017 pouze šestkrát a v roce 2018 jen pětkrát.

„Provozovatel tak porušil závazné podmínky povolení k provozu. Zanedbání výměny aktivního uhlí vede k vyšším emisím těkavých organických látek do ovzduší,“ uvedl Augustin.

Firma proti pokutě uložené inspektory ČIŽP nepodala odpor, pokuta je tak pravomocná.

Zdroj: ČTK

Dvě třetiny britských vývozců, kteří se na obchodování s Evropskou unií podílejí zhruba 25 procenty, ještě neudělalo ani základní krok k přípravě na odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Podle údajů britského daňového úřadu HMRC o klíčovou dokumentaci požádalo jen 70.000 z 240.000 společností. Informovala o tom televize Sky News.

Aby mohly britské podniky obchodovat s EU v případě brexitu bez dohody, musejí se zaregistrovat do rejstříku hospodářských subjektů (EORI). HMRC odhaduje, že registraci může potřebovat až 240.000 společností.

Úřad nicméně zdůraznil, že podniky, které se registrovaly, se na objemu obchodu Británie s EU podílejí 75 procenty. Podle Sky News ale existují i velké společnosti, mezi nimi i jeden velký potravinářský podnik, které se začaly připravovat teprve nedávno.

V současné době žádají čísla EORI jen firmy, které obchodují se zeměmi mimo EU, protože dovoz a vývoz mezi členskými státy je osvobozen od cla. V případě nedohody kolem brexitu bude obchod Británie s EU podléhat stejným celním kontrolám jako obchod se ostatním světem. Experti v takovém případě předpovídají čtyřnásobné zvýšení počtu celních prohlášení.

Zdroj: ČTK

Rakouské bankovní společnosti Raiffeisen Bank International (RBI) ve druhém čtvrtletí klesl konsolidovaný čistý zisk o více než tři procenta na 345 milionů eur (téměř 8,9 miliardy Kč). Výsledek ale překonal očekávání, neboť náklady na zajištění proti rizikům na východoevropských trzích zůstaly nízké. Vyplývá to z dnešní zprávy společnosti.

Analytici v průzkumu banky předpovídali, že zisk dosáhne 306 milionů eur. Akcie banky krátce po zahájení dnešního obchodování na burze ve Vídni přidávaly zhruba 1,7 procenta.

„Navzdory prostředí nízkých úroků se čistý úrokový výnos a čistý příjem z poplatků a provizí vyvíjely velmi pozitivně. Náklady na zajištění proti rizikům zůstaly na velmi nízké úrovni,“ uvedl generální ředitel RBI Johann Strobl.

Čisté úrokové výnosy, což je rozdíl mezi získanými a vyplacenými úroky, se ve druhém čtvrtletí zvýšily o necelé jedno procento. Přispělo k tomu zhodnocení ruského rublu. Rusko je nejziskovějším trhem banky. Čistý příjem z poplatků a provizí klesl o pět procent, přičemž zvýšení mezd vedlo k nárůstu administrativních nákladů.

Raiffeisen Bank International patří mezi největší banky ve střední a východní Evropě. Působí ve 14 zemích regionu včetně České republiky, kde od roku 1993 nabízí služby prostřednictvím ústavu Raiffeisenbank, jehož je majoritním akcionářem.

Zdroj: ČTK 

Výše příspěvku státu podporovaným zdrojům energie (POZE) má pro příští rok vzrůst na 27 miliard korun. Bude tak o 815 milionů korun vyšší než letos a předešlých dvou letech. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které je nyní v připomínkovém řízení. Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Část více než čtyřicetimiliardové podpory, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé.

Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Celkem bylo od roku 2006 na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 340 miliard korun.

Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních pěti letech. Loni činila 46,1 miliardy korun. Stát přispěl dotací ve výši 26,185 miliardy korun, stejné peníze dá také letos. Dotace na takzvanou zelenou energii tvoří převážnou část výdajů z rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Návrh státního rozpočtu pro příští rok s plánovaným navýšením výdajů počítá, stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022.

MPO v aktuálním dokumentu odůvodňuje navýšení státní podpory mimo jiné celkovým navýšením nákladů na podporu, které už ročně přesáhly 46 miliard korun nebo vyšší provozní podporou pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), o které na konci loňského roku rozhodl ERÚ. „Na základě odhadů ERÚ se touto zvýšenou provozní podporou zvýší nároky na provozní podporu o 900 milionů korun ročně,“ píše v důvodové zprávě materiálu ministerstvo.

Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom na přelomu desetiletí. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.

Poskytnuté příspěvky podporovaným zdrojům energie v ČR od roku 2013 (v mld. Kč)

Zdroj: OTE

Výše státní dotace na provozní podporu zmíněných zdrojů od roku 2013 (v mld. Kč):

Zdroj: MPO

Zdroj: ČTK

Praha 7. srpna (ČTK) – Pražská burza oslabila posedmé v řadě. Dnes index PX klesl o 0,70 procenta na 1015,70 bodu. Dolů ho táhly především finanční emise či technologická společnost Avast. Naopak se ziskem uzavíraly seanci energetická společnost ČEZ či operátor O2. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Nejhůře si dnes vedly cenné papíry pojišťovny VIG, jejichž cena spadla o 1,65 procenta na 566,50 koruny. Všechny bankovní tituly odepsaly více než procento – Komerční banka 1,31 procenta na 830,50 Kč, Moneta Money Bank 1,23 procenta na 76,20 Kč a Erste Bank 1,01 procenta na 786 Kč.

Zhruba procento a půl odepsaly také Avast a PFNonwovens, cena technologických akcií klesla o 1,61 procenta na 91,50 Kč a cena textilních o 1,41 procenta na 700 korun.

Ze ziskem dnes uzavřelo pět titulů. Nejvíce si polepšila mediální společnost CME, zdražila o 1,34 procenta na 106 korun. Operátor O2 přidal 0,68 procenta na 220,50 Kč a ČEZ půl procenta na 515 korun. Tři desetiny procenta si připsaly akcie Kofoly a tabákové společnosti Philip Morris.

Koruna dnes mírně posílila vůči oběma hlavním světový měnám. K euru zpevnila o dva haléře na 25,75 Kč/EUR, k dolaru o sedm haléřů na 22,96 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Kurz české měny:

_{Zdroj: Patria Online}

Zdroj: ČTK

Praha 7. srpna (ČTK) – Devizové rezervy České národní banky (ČNB) v červenci stouply od předchozího měsíce o 1,09 miliardy eur na 129,992 miliardy eur. Meziročně byl objem rezerv vyšší o 6,52 miliardy eur. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČNB zveřejnila. V dolarech rezervy mírně vzrostly jen v meziročním srovnání, v korunovém vyjádření byly v sedmém měsíci vyšší meziročně i meziměsíčně.

V korunách činily devizové rezervy ke konci července zhruba 3,336 bilionu korun, což bylo o 55,65 miliardy více než v červnu a o 174,66 miliardy více než v loňském červenci. V dolarech devizové rezervy meziměsíčně klesly o 1,73 miliardy na 144,937 miliardy dolarů. Meziročně byly vyšší o 32 milionů dolarů.

Stav devizových rezerv ČNB (aktualizované údaje):

Přehled devizových obchodů v červnu 2019 (v milionech eur):

_{Zdroj: ČNB}

Zdroj: ČTK

V červenci se v Česku objevilo zvýšené množství tzv. trojských koní, s jejichž pomocí se útočníci snaží o získání hesel a dalších citlivých informací z infikovaných zařízení. Tato data umožní útočníkům zneužít přístupové údaje, nebo je dále zpeněžit na černém trhu. Uvedla to dnes antivirová firma Eset.

Trojský kůň označovaný jako Trojan.Win32/PSW.Fareit stál za téměř devíti procenty všech útoků. Stal se tak nejčastější červencovou internetovou hrozbou, se kterou se museli Češi potýkat.

„Tento program se pokouší ukrást hesla ke konkrétním programům. Data následně odesílá útočníkům na vzdálený server. Škodlivý kód Fareit ohrožuje například prohlížeče Chrome, Firefox, Opera, Internet Explorer nebo programy Adobe Suite či přístup k FTP službám. Poté, co data získá, se trojský kůň sám vymaže z infikovaného zařízení,“ uvedl technický ředitel Esetu Miroslav Dvořák.

Druhou nejčastější hrozbou byl další trojský kůň Spy.Agent.AES, který se šíří prostřednictvím příloh podvodných e-mailů. Útočníci se snaží škodlivý kód ukrýt v dokumentech, které působí legitimně. Přílohy se tak jmenují například „STATEMENT OF ACCOUNT FILES“ nebo „New Order 4502165216.exe“. Podobně jako Fareit i pomocí tohoto škodlivého programu se útočníci pokoušejí získat hesla. Cílí na internetové prohlížeče Chrome a Firefox. Spy.AgentS stojí za zhruba sedmi procenty zaznamenaných útoků.

Třetí nejčastější hrozbou byl tzv. backdoor, který analytici v ESET detekují pod názvem Rescoms. Útočníci jsou schopni jeho činnost řídit na dálku a stejně jako při dalších nejčastějších červencových útocích jej zneužívají k odcizení citlivých dat – například informace o zemi, kde se zařízení nachází, jméno zařízení a uživatele, snímky obrazovky a záznamy z webkamery. Útočníci také mohou webkamerou zachytit vlastní video. Veškerá data se následně odesílají na vzdálený server.

Proti útokům na citlivé informace existují dvě základní pravidla obrany. Uživatelé musí pečlivě zvažovat, jaké soubory si stahují a instalují do svého počítače a také by měli využívat na svém zařízení spolehlivé bezpečnostní řešení.

Zdroj: ČTK