Nějakou formu půjčky má zhruba polovina mladých Čechů, přičemž nejčastěji jde o lidi ve věku 27 až 30 let. První půjčku si mladí v průměru berou ve 24 letech. Nejčastěji se přitom rozhodují na základě podmínek splácení půjčky, tedy její výši nebo úročení. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek. O výsledku průzkumu mezi respondenty ve věku mezi 18 až 30 lety v Česku a na Slovensku, dnes informovali představitelé společnosti KRUK a Úřadu práce ČR na tiskové konferenci při příležitosti Dne bez dluhů.

Z průzkumu dále vyplývá, že dobrým důvodem k zadlužení je podle 92 procent dotázaných půjčka na vlastní bydlení. Celkově přitom 94 procent respondentů uvedlo, že bude raději šetřit a pořídí si vlastní bydlení a zajistí se na stáří. Z průzkumu dále vyplývá, že pro 94 procent mladých jsou sice peníze důležité, ale zároveň pro ně nejsou tím hlavním. Více než dvě třetiny mladých se pak domnívá, že význam peněz se přeceňuje.

Celkem 73 procent mladých si podle průzkumu myslí, že jsou současné zprávy o blížící se ekonomické krizi přehnané. Nicméně s poklesem životní úrovně příští rok počítá více než třetina respondentů. V případě, že se dostanou do ekonomických problémů, jsou mladí v 72 procentech případů připraveni omezit nadstandardní výdaje. Největší část svých příjmů mladí vydávají na bydlení a dopravu.

Zároveň podle průzkumu zhruba 55 procent mladých spoří peníze, a to nejčastěji formou termínovaných vkladů nebo spořících účtů, stavebního spoření a penzijního připojištění. Čtvrtina mladých peníze zhodnocuje investováním, hlavně do podílových fondů a akcií.

Lidé, kteří nejsou schopni splácet své závazky, se mohou 20. listopadu v rámci akce Den bez dluhů zdarma poradit s odborníky, jak řešit svoji finanční situaci. Odborní poradci budou k dispozici na 15 pobočkách a kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR po celé republice.

Zdroj: ČTK

Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí pokračovala čtvrtý kvartál za sebou v růstu, který byl však nejnižší za rok. V celoročním přepočtu se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,2 procenta, a prudce tak zpomalil z revidovaných 1,8 procenta v období duben až červen. Na japonskou ekonomiku má negativní dopad americko-čínská obchodní válka, která snížila poptávku po vývozu. Slabší byla také domácí spotřeba. Zpráva, kterou dnes zveřejnila vláda, vyvolává tlak na politiky, aby posílili stimulační opatření a podpořili tak křehké oživení.

Analytici očekávali v průměru zvýšení HDP o 0,8 procenta. Výkon ekonomiky za červenec až září byl nejslabší od loňského třetího čtvrtletí, kdy HDP klesl o dvě procenta.

Soukromá spotřeba se zvýšila o 0,4 procenta a zpomalila z 0,6 procenta v předchozím kvartálu navzdory očekávaným vyšším nákupům před říjnovým zvýšením daní. Podle analytiků bylo hlavním důvodem nepříznivé počasí. Soukromá spotřeba se na výkonu japonské ekonomiky podílí téměř 60 procenty. Světlým bodem ekonomiky byly kapitálové výdaje, které stouply o 0,9 procenta a tempo jejich růstu zrychlilo. Vnější poptávka však snížila HDP o 0,2 procentního bodu.

Vývoz, který byl považován za jeden z hlavních tahounů růstu třetí největší ekonomiky světa, ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,7 procenta. Důvodem je obchodní napětí mezi USA a Čínou. K tomu se přidává také zhoršení vztahů s Koreou.

Zdroj: ČTK

Rusko sníží podíl amerických dolarů ve svém státním fondu bohatství a zvažuje investice do dalších zahraničních měn, včetně čínského jüanu. Uvedl to náměstek ministra financí Vladimir Kolyčev.

Tento krok má podle Kolyčeva částečně chránit ruské rezervy před vnějšími riziky. Neposkytl však přesné číslo, o kolik bude podíl snížen. Podle výpočtů agentury Reuters vycházejících z údajů ruského ministerstva financí vlastnil fond na konci října 124,5 miliardy USD (2,9 bilionu Kč). Podíl dolarů ve fondu činil zhruba 36 procent.

„Geopolitická rizika jsou jedním z důležitých faktorů při určování struktury národního fondu bohatství,“ řekl Kolyčev novinářům. „Mohu s určitostí říct, že podíl amerických dolarů bude menší. Uvažuje se o různých měnách, včetně jüanu,“ dodal.

Rusko zesiluje svůj „dedolarizační proces“, který má snížit závislost země na americké měně. Moskva začala s těmito opatřeními kvůli zhoršujícím se vztahům Moskvy se Západem v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 a úlohu Ruska v ukrajinské krizi.

Struktura ruských zahraničních rezerv. Ke konci března mělo euro v devizových rezervách centrální banky podíl 30,3 %, americký dolar 23,6 % a čínský jüan 14,2 %. Z dalších měn podíl britské libry činil 6,6 % a podíl japonského jenu, kanadského a australského dolaru dohromady dosáhl 7,1 %, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Čínský internetový gigant Alibaba Group se chystá ve čtvrtek nabídnout na akciové burze v Hongkongu své akcie až za 13,4 miliardy USD (311,2 miliardy Kč). S odvoláním na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Šlo by světově o největší přeshraniční sekundární nabídku akcií a znamenalo by to velkou vzpruhu pro Hongkong. Ten se kvůli více než pět měsíců trvajícím protestům a obavám z dopadů obchodní války mezi USA a Čínou poprvé za deset let propadl do recese.

Původně se očekávalo, že by Alibaba mohla z nabídky akcií získat až 15 miliard USD. Podle zdroje se nyní chystá prodat 500 milionů kmenových akcií včetně takzvané greenshoe opce, která umožňuje počet upisovaných akcií zvýšit. Firma by mohla z prodeje získat 13,4 miliardy USD. V Hongkongu budou podle očekávání akcie nabídnuty za cenu nižší až o pět procent proti ceně akcií na burze v New Yorku.

Alibaba původně plánovala prodej akcií v Hongkongu letos v srpnu, plán ale nakonec odložila kvůli protivládním protestům. Podle jednoho ze zdrojů Alibaba věří, že se jí podaří překonat negativní náladu na finančních trzích v Hongkongu způsobenou demonstracemi.

Prodej akcií za uváděnou částku by měl být největším prodejem akcií na hongkongské burze za více než devět let. Podle údajů společnosti Dealogic bude největším následným prodejem akcií zaměřeným na novou burzu.

Zdroj: ČTK

Energetická společnost E.ON vybuduje do roku 2022 zhruba 175 veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily. Investuje do nich téměř 183 milionů korun, z toho necelých 105 milionů pokryjí dotace. Zatím provozuje firma 44 těchto stanic, několik jich zprovozní ještě letos. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informoval referent komunikace E.ON Roman Šperňák.

Pomalé dobíjecí stanice, kde se auto dobíjí jednu až tři hodiny a jichž bude 50, vzniknou hlavně v jižních Čechách, na jižní Moravě a Vysočině. Firma je vybuduje u obchodních center, sportovišť, kin, divadel, úřadů či nemocnic. V jižních Čechách přibudou ještě do konce roku tři dobíjecí místa v Českém Krumlově. Další jsou v plánu v Lipně nad Vltavou, Frymburku, Třeboni nebo Českých Budějovicích. Na Vysočině v Třebíči, na jižní Moravě v Lednici i v Hatích u Znojma.

Náklady na stavbu jedné pomalé dobíjecí stanice se pohybují od 150.000 do 300.000 Kč. Stavba jedné rychlé dobíječky stojí přes milion Kč, uvedl vedoucí Mobility Services společnosti E.ON Martin Klíma. V některých případech je nutné vybudovat potřebná parkovací místa.

Pro vznik rychlých dobíjecích stanic, jichž bude 125 a které elektromobil dobijí do půl hodiny, vybírá E.ON místa. „Podmínkou přidělení dotace je jejich rozmístění po celé České republice. Tím doplníme naši stávající síť, která vznikala především na hlavních dopravních tazích,“ uvedla projektová manažerka Mobility Services společnosti E.ON Helena Švejdová.

Prodej nových elektromobilů v ČR stoupl letos od ledna do října o 22 procent na rekordních 649 aut. Nejvíce jich prodává Nissan, Hyundai, Tesla a Volkswagen. Škoda chce příští rok prodat v Česku nejméně 3200 aut na elektrický pohon. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu a Svazu dovozců automobilů.

Energetická skupina E.ON měla v roce 2017 obrat 1,99 miliardy eur (asi 51,4 miliardy korun) a zisk EBITDA 358,6 milionu eur (asi 9,25 miliardy Kč). Výsledky za loňský rok zatím nezveřejnila.

Zdroj: ČTK

Spotřebitelské ceny v Německu se v říjnu meziročně zvýšily o 0,9 procenta. V porovnání s předchozím měsícem pak stouply o 0,1 procenta. Vyplývá to z konečných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil německý statistický úřad.

Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. V Německu, které je největší ekonomikou používající jednotnou evropskou měnu euro, se inflace pod cílovou úrovní ECB nachází už několik měsíců.

ECB v říjnu podle očekávání ponechala svou měnovou politiku beze změny, včetně úrokových sazeb.

V září ECB přikročila k novým opatřením na podporu hospodářského růstu a inflace v eurozóně. Snížila depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 512 miliard Kč) měsíčně.

Zdroj: ČTK

Šance na přežití německé dceřiné společnosti zkrachovalé britské cestovní kanceláře Thomas Cook se snížily. Společnost dnes oznámila, že ruší veškeré zájezdy s datem odjezdu od 1. ledna 2020, i když jsou částečně nebo úplně zaplacené. Doposud byly zrušeny pouze zájezdy s odjezdem do konce letošního roku. Firma to uvedla v dnešním sdělení.

„Je nám nesmírně líto, že nyní musíme doručit tuto zprávu zákazníkům, kteří mají odjezd v novém roce,“ prohlásila ředitelka společnosti v Německu Stefanie Berková. Rušení zájezdů se týká zájezdů cestovních kanceláří Thomas Cook Signature, Thomas Cook Signature Finest Selection, Neckermann Reisen, Öger Tours, Bucher Reisen a Air Marin a také zájezdů rezervovaných přes Thomas Cook International.

Společnost neupřesnila, kolika turistů se rušení zájezdů dotkne. Za období od oznámení bankrotu před zhruba sedmi týdny do září 2020 měla zhruba 660.000 rezervací, poznamenala agentura DPA.

Společnost uvedla, že musí zrušit zájezdy, protože zatím neexistuje spolehlivá nabídka na záchranu celé skupiny Thomas Cook Touristik GmbH. Z právních důvodů tak bude provoz obchodních aktivit ukončen k 1. prosinci. Zatím existují nabídky na některé části společnosti, nelze ale zaručit, že se rezervované zájezdy uskuteční.

Německý Tomas Cook byl pojištěn u pojišťovny Zurich Insurance. Ta na svých stránkách uvedla, že výše škody už teď značně převyšuje pojistnou ochranu, kterou cestovní kancelář zakoupila. Je tak už jisté, že lidé nedostanou zpět celou částku zaplacenou za neuskutečněnou dovolenou.

Německá část cestovní kanceláře byla pojištěna pouze na 110 milionů eur (2,8 miliardy Kč). Do 1. listopadu pojišťovna obdržela požadavky od 150.000 klientů v částce více než 250 milionů eur a denně dostává kolem 1000 dalších žádostí o odškodné. K tomu vznikly náklady na návrat cestujících, kteří zůstali v zahraničí v době bankrotu cestovní kanceláře.

Zdroj: ČTK

Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.

„Naším plánem je vstoupit do ERM-2 v druhé polovině roku 2020. Předpokládáme, že tam strávíme dva a půl až tři roky. Přijetí eura pak může následovat nejdříve na začátku roku 2023 nebo na začátku roku 2024,“ řekl dnes podle agentury Reuters Plenković na ekonomické konferenci.

Za hlavní přínosy členství v eurozóně předseda vlády považuje odstranění kurzového rizika, nižší náklady na půjčky a silnější konkurenceschopnost chorvatské ekonomiky.

Chorvatsko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2013. Podle letošního průzkumu chorvatské centrální banky podporuje přijetí eura 52 procent Chorvatů, zatímco 40 procent je proti.

Chorvatské úřady včetně centrální banky tvrdí, že přijetí eura je pro zemi nejlepší volbou. Nejvýznamnější obchodní partneři Chorvatska už jsou členy eurozóny a zhruba 75 procent úspor v Chorvatsku bylo v uplynulých deseti letech denominováno v eurech, uvedl Reuters.

Co se týče podmínek přijetí eura, Chorvatsko se mimo jiné snaží udržet vyrovnaný rozpočet a snížit veřejný dluh v následujících letech na 60 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Na příští rok vláda navrhla rozpočet s přebytkem 0,2 procenta HDP, který se má v roce 2022 zvýšit až na 0,8 procenta HDP. Veřejný dluhu pak Záhřeb hodlá do konce tohoto roku zredukovat na 71,3 procenta HDP a do konce roku 2022 na 61,6 procenta HDP.

Jednotnou evropskou měnu v současnosti používá 19 z 28 členských zemí Evropské unie. Česká vláda loni v prosinci schválila dokument ministerstva financí a České národní banky, který doporučuje zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Mezi českou veřejností podle průběžných průzkumů převažuje odmítavý prostoj k přijetí eura.

Zdroj: ČTK

Podmínky ve světové ekonomice se v letošním čtvrtém čtvrtletí dostaly na nejslabší úroveň za posledních deset let. Vyplývá to z nejnovějších výsledků celosvětového hospodářského průzkumu institutu Ifo. Index globálního ekonomického klimatu ve čtvrtém čtvrtletí podle průzkumu klesl na minus 18,8 bodu z minus 10,1 bodu ve třetím kvartálu. Sestoupil tak nejníže od jara 2009.

Výrazně se podle průzkumu zhoršilo hodnocení současné ekonomické situace i hospodářských vyhlídek. „Hodnocení současné situace bylo nepříznivé zejména na rozvíjejících se trzích, zatímco ve vyspělých ekonomikách se zhoršovala zejména očekávání pro příští měsíce,“ upozornil prezident institutu Clemens Fuest.

Průzkumu se zúčastnilo 1230 expertů ze 117 zemí. „Odborníci očekávají výrazně slabší růst světového obchodu, slabší soukromou spotřebu a nižší investiční aktivitu,“ uvedl Fuest.

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na tři procenta. Bude nejslabší tempo od globální finanční krize v letech 2008 a 2009. Zhoršil tak svůj červencový odhad, podle kterého fond letošní růst odhadoval na 3,2 procenta.

Za letošním zpomalením expanze světové ekonomiky stojí podle MMF mimo jiné rostoucí obchodní bariéry, zvýšená geopolitická nejistota a strukturální faktory, například nízký růst produktivity a stárnutí populace ve vyspělých zemích.

Zdroj: ČTK

Kupní síla průměrného Čecha vzrostla za 30 let o dvě třetiny. Čistý příjem průměrného obyvatele ČR včetně dětí a důchodců stoupl od roku 1989 o více než 600 procent z necelých 2000 Kč na více než 15.000 korun v roce 2018, vyplývá z analýzy České spořitelny.

Za jídlo v roce 1989 Češi utráceli více než třetinu příjmů, nyní to je 24 procent. „Nejvíce vzrostly naše výdaje za služby, a to z 18 procent na 34 procent,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Vedle transformace ekonomiky k růstu příjmů přispěla podle něj vyšší vzdělanost. V roce 1990 měla třetina lidí základní nebo nižší vzdělání. Loni to bylo 11 procent.

S rostoucími nákupními možnostmi, které vyplývají z růstu bohatství i odstranění ekonomicko-politických bariér, nastal ve většině postkomunistických zemí výrazný pokles úspor domácností v poměru k jejich příjmům. Češi i Slováci se ale masivnímu ‚projídání‚ rostoucích příjmů vyvarovali. Zatímco v polovině 90. let činil poměr rodinných úspor ve vztahu k rodinným příjmům v Česku 13,05 procenta (na Slovensku 11,18 procenta), loni Češi uspořili 10,82 procenta (Slováci 8,38 procenta). Stejný poměr úspor vůči příjmům vykazoval loni podle dat Eurostatu i průměr EU (10,34 procenta).

Se svými úsporami je nyní zcela nebo částečně spokojeno podle průzkumu společnosti IMAS International 42 procent Čechů. Naopak 27 procent je nespokojeno. Průměrné měsíční úspory činí 2720 Kč.

Stále více Čechů ale k financování svých potřeb využívá půjčky. Za poslední desetiletí vzrostl podíl dluhů domácností vůči jejich příjmům o deset procentních bodů na 60,7 procenta. Velkou měrou se na tom podílí výdaje na pořízení bydlení. Zatímco v roce 2009 činil podíl hypoték na veškerých úvěrech domácnostem 57 procent, nyní podle ČS dosahuje 71 procent.

Zdroj: ČTK