Po zhruba týdnu vytrvalého růstu dnes česká měna oslabila. Koruna si k dnešním 17:00 pohoršila proti předchozímu závěru k euru o osm haléřů na 24,45 Kč/EUR a k dolaru o tři haléře na 21,55 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Koruna posilovala od 3. ledna, a dostala se tak v předchozích dnech až na nejsilnější úroveň k euru od září 2012.

„Zdá se, že analytici právě vlivem silného posílení české koruny snižují své sázky na další razantní zvýšení centrální úrokové sazby,“ sdělil k dnešnímu oslabení koruny analytik firmy Purple Trading Jaroslav Tupý. „Přesto si koruna drží své prvenství v posilování v rámci středoevropského regionu,“ doplnil.

Za posilováním koruny v minulých dnech stály podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové sázky na další zvyšování úrokových sazeb České národní banky. Centrální banka na svém předvánočním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Snaží se tak tlumit očekávání, že spotřebitelské ceny nadále rychle porostou. Základní úroková sazba ČNB je nyní nejvyšší od roku 2008.

Zdroj: ČTK

Evropská unie bude muset do roku 2050 investovat 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč) do nové generace jaderných elektráren, aby dosáhla plánovaného snížení emisí a uspokojila rostoucí poptávku po elektřině.

V rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche to řekl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Upozornil také, že existující jaderné elektrárny si do roku 2030 vyžádají investice v objemu 50 miliard eur.

Investice do jaderné energetiky a do obnovitelných zdrojů energie budou podle Bretona klíčové pro splnění cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Evropská komise (EK) nedávno navrhla zařadit jádro mezi takzvané zelené investice, což dlouhodobě požadovala mimo jiné Česká republika. Breton tento návrh označil za klíčový pro přilákání potřebného kapitálu.

Proti návrhu se však postavily některé členské země EU, například Rakousko a Německo. Rakousko, které má dlouhodobě odmítavý postoj k jaderné energii, dokonce pohrozilo právními kroky v případě, že bude návrh přijat v současné podobě. Očekává se, že návrh podpoří například Francie, která jádro dlouhodobě podporuje a která v první polovině letošního roku předsedá Evropské radě.

Zdroj: ČTK

Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou podle preambule programového prohlášení stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma. Kabinet dnes dokument zveřejnil na svém webu. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury.

Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout přibližně v polovině svého mandátu, aby byly účinné od roku 2024. „Chceme stát, který nežije na dluh, který je chytrý, efektivní a úsporný,“ píše vláda v úvodu programového prohlášení, které schválila ve čtvrtek. Pětikoalice chce i stát, který patří do demokratické Evropy a prosazuje hodnoty svobody a demokracie. Soustředit se chce i na bydlení, vzdělávání a to, aby lidé měli jistotu důstojného života ve stáří.

Zdroj: ČTK

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to dnes oznámil spolkový statistický úřad. Míra inflace v Německu je tak výrazně nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která ho stanovila na dvě procenta.

V prosinci se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu zvýšilo na 5,3 procenta z listopadové hodnoty 5,2 procenta.

Ekonomové kvůli pokračující pandemii nemoci covid-19, růstu cen energií a problémům v dodavatelských řetězcích očekávají, že s vysokým meziročním růstem spotřebitelských cen se Německo bude potýkat i letos.

Kosovská vláda v úterý ve snaze omezit spotřebu elektřiny zakázala energeticky náročnou těžbu kryptoměn. S odvoláním na ministerstvo hospodářství a energetiky to napsala agentura Reuters. Země se kvůli výpadkům ve výrobě energií potýká s nejhorší energetickou krizí v historii. Těžit kryptoměny se díky nízkým cenám energie v posledních letech rozhodlo mnoho mladých Kosovanů.

Vzhledem k výpadkům uhelných elektráren a vysokým dovozním cenám energie byly kosovské úřady minulý měsíc nuceny omezit dodávky elektřiny. V prosinci vyhlásily na 60 dní výjimečný stav, který vládě umožnil vyčlenit více peněz na dovoz energie, zavést další omezení dodávek a nová zpřísněná opatření.

Těžba kryptoměn je na vzestupu v severní části Kosova obývané převážně etnickými Srby. Ti kosovský stát neuznávají a odmítají za elektřinu platit.

Země s 1,8 miliony obyvatel nyní dováží více než 40 procent spotřebované energie. Vysoká poptávka panuje v zimním období, kdy lidé elektřinu využívají hlavně k vytápění.

Jeden těžař sdělil agentuře Reuters pod podmínkou anonymity, že platí za elektřinu přibližně 170 eur (4192 Kč) měsíčně. Těžbou kryptoměn pak získává kolem 2400 eur (59.192 Kč) za měsíc.

Kryptoměny se v začátcích těžily přes počítačové procesory. Později těžaři přešli na grafické karty, ale v současnosti se u velké části kryptoměn využívají výkonné ASIC čipy, které jsou optimalizované pro spotřebu energie.

Nejznámější kryptoměna bitcoin spotřebuje za rok asi dvakrát více elektřiny než Česká republika. Kdyby byl bitcoin stát, patřil by mezi třicet největších spotřebitelů elektrické energie.

Zdroj: ČTK

Počet registrovaných nezaměstnaných ve Španělsku se v prosinci ve srovnání s předchozím měsícem snížil o 2,41 procenta na 3,1 milionu. To je nejméně pro měsíc prosinec od roku 2007.

Počet nezaměstnaných se pak snížil už desátý měsíc za sebou. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnilo španělské ministerstvo práce.

Ve srovnání s předloňským prosincem počet nezaměstnaných klesl o rekordních 20,1 procenta. Celkem se za loňský rok snížil počet nezaměstnaných o 782.232. V současné době pracuje o 362.613 lidí více, než v únoru 2020, tedy před začátkem pandemických omezení po celém světě.

V prosinci přibylo ve Španělsku v čistém vyjádření 70.814 pracovních míst. Dalších 102.548 lidí je stále zařazeno v systému nucené dovolené podporované státem. Jejich počet se ale snížil o 35.000. Předloni, v době největšího vrcholu pandemie a přísných omezení, bylo ve Španělsku na nucené dovolené 3,6 milionu lidí.

Počet registrovaných pracovníků ve Španělsku vystoupil na rekordních 19,84 milionu, upozornila agentura Reuters. Španělsko patří v EU dlouhodobě k zemím s nejvyšší nezaměstnaností.

Zdroj: ČTK

Meziroční míra inflace v Turecku v prosinci vystoupila na 36,08 procenta z listopadové hodnoty 21,31 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Výsledek citelně překonal očekávání. Inflace je tak nyní nejvýše za téměř 20 let a jde ruku v ruce s propadem kurzu turecké liry.

V meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 13,58 procenta ve srovnání s růstem 3,51 procenta za listopad. Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru čekali meziroční inflaci 30,6 procenta a meziměsíční devět procent.

Turecko se s vysokou inflací potýká mnoho let. Tak vysoká, jako je za prosinec, ale byla naposledy v září 2002.

Nezvyšuje se pouze index spotřebitelských cen, ale také index výrobních cen. Za prosinec proti předchozímu měsíci vzrostl o 19,08 procenta, meziroční nárůst pak dosahuje 79,89 procenta. To je zejména odrazem prudkého růstu dovozních cen.

Turecká centrální banka dnes oznámila, že 13. prosince na devizovém trhu intervenovala přímým prodejem 3,12 miliardy dolarů (68,5 miliardy Kč), aby podpořila domácí měnu. Celková hodnota prvních čtyř prosincových intervencí tak vystoupila na 5,155 miliardy USD (více než 113 miliard Kč).

Zdroj: ČTK

Izrael koupí od USA 12 vojenských vrtulníků a dvě tankovací letadla. Informovalo o tom dnes izraelské ministerstvo obrany, podle nějž jde o dohodu o objemu 3,1 miliardy dolarů (68 miliard korun). Podle izraelských médií bude k financování použita vojenská pomoc, kterou Izraeli poskytuje Washington.

Dohoda byla podepsána ve čtvrtek a počítá s nákupem 12 těžkých transportních vrtulníků Sikorsky CH-53K vyráběných firmou Lockheed Martin a dvou tankovacích strojů Boeing KC-46, které mohou sloužit i k přepravě lidí a nákladu.

Nákup má přispět k modernizaci izraelského vojenského letectva; dohoda zahrnuje možnost dokoupení dalších šesti vrtulníků, napsala agentura Reuters. První vrtulníky budou dodány v roce 2026 a tankovací letadla po roce 2025.

V izraelských médiích se spekuluje, že tankovací stroje mohou být zásadní v rozhodování o případném útoku na jaderná zařízení v Íránu vzdálená od Izraele 2000 kilometrů. Izrael už v minulosti uzavřel dohodu na nákup dvou těchto letadel a další dvě k nim tedy přibudou. Podle tisku se Izraelci snažili USA přimět o urychlení dodávky nových letadel, ale marně.

Zdroj: ČTK

Největší světový výrobce nábytku IKEA zvýší celosvětově ceny v průměru o devět procent, protože se potýká s rostoucími náklady na dopravu a suroviny. Oznámila to bez dalších podrobností společnost Ingka Group, která vlastní většinu prodejen IKEA. Zvýšení cen v jednotlivých zemích nebude stejné, bude vycházet z toho, jaké jsou v dané zemi inflační tlaky.

IKEA již dříve uvedla, že si pronajímá více lodí, kupuje kontejnery a přesměrovává zboží mezi sklady, aby zmírnila problémy s narušením dodavatelského řetězce, upozornila agentura Reuters. Nyní uvedla, že musí přenést náklady na zákazníky, protože očekává, že turbulence budou pokračovat.

„Bohužel nyní, poprvé od doby, kdy vyšší náklady začaly ovlivňovat globální ekonomiku, musíme část těchto zvýšených nákladů přenést na naše zákazníky,“ uvedl manažer maloobchodních operací Tolga Öncü.

IKEA působí také v České republice, kde trhu nábytkářských sítí dominuje. Provozuje v Česku čtyři obchodní domy, dva v Praze, další v Brně a v Ostravě.

Zdroj: ČTK

Schodek obchodu se zbožím se ve Spojených státech v listopadu zvýšil o 17,5 procenta na rekordních 97,8 miliardy USD (2,2 bilionu Kč). Dovoz byl také rekordní, vývoz naopak klesl. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu. Předchozí rekord byl z letošního září, kdy deficit činil 97 miliard USD, upozornila agentura Reuters.

Vývoz zboží v listopadu klesl o 2,1 procenta na 154,7 miliardy USD, zatímco dovoz o 4,7 procenta vzrostl a dostal se na 252,4 miliardy USD. K růstu dovozu nejvíce přispěly průmyslové dodávky, dovoz spotřebního zboží pak vzrostl na rekordních 67 miliard USD.

Schodek obchodu se zbožím letos posouvá rekordy, což je odrazem silné spotřebitelské poptávky a firemních investic.

Zdroj: ČTK