Americký prezident Donald Trump dnes odmítl tvrzení listu The New York Times (NYT), že za posledních 20 let nezaplatil skoro žádné daně z příjmu. List na základě informací svých zdrojů napsal, že Trump v roce 2016, kdy byl zvolen prezidentem, zaplatil daň jen 750 dolarů (zhruba 17.500 Kč) a stejnou částku i v roce následujícím. V období od roku 2000 až do svého zvolení pak podle tvrzení novin v deseti letech nezaplatil daně dokonce žádné. Prezident to označil za dezinformaci a uvedl, že zaplatil miliony dolarů.

The New York Times tvrdí, že získal daňové záznamy Donalda Trumpa a jeho podniků pokrývající období více než 20 let. Zveřejnění údajů z těchto záznamů přichází zhruba měsíc před prezidentskými volbami a zároveň krátce před úterní televizní debatou, v níž se Trump poprvé střetne se svým demokratickým vyzyvatelem Joem Bidenem.

Trumpovy záznamy pro daňový úřad podle newyorského listu vykreslují Trumpa jako podnikatele, který inkasuje stovky milionů dolarů ročně, ale neustále vykazuje ztráty, aby se vyhnul placení daní. Ze záznamů vyplývá, že Trump je čím dál více závislý na příjmech z aktivit, které ho jako prezidenta stavějí do střetu zájmů, píše The New York Times.

Vysoce výnosným podnikem byla televizní reality show The Apprentice (Učedník), z níž Trumpovi plynuly příjmy v úhrnné výši 427,4 milionu dolarů (asi deset miliard Kč), vyplývá ze záznamů. Oproti tomu realitní byznys, včetně hotelů či golfových rezortů, vykazoval vysoké ztráty.

List uvádí, že prezident si odečetl z daní náklady za 70.000 dolarů za holiče v době vysílání pořadu The Apprentice. Devět Trumpových firem si snížilo daňový základ celkem o 95.464 dolarů (2,2 milionu Kč), které na kadeřníka a make-up vynaložila také Trumpova dcera Ivanka.

Z informací deníku rovněž vyplývá, že Trump osobně ručí za dluhy v objemu 421 milionů dolarů (9,8 miliardy Kč), z nichž 300 milionů dolarů je splatných v nadcházejících čtyřech letech. Trump ale později na twitteru napsal, že zaplatil na daních mnoho milionů dolarů a že jako každý využívá i daňových úlev a odpisů. Zdůraznil, že ve srovnání s hodnotou svých aktiv má velice nízký dluh.

Zveřejňování finančních a daňových záznamů vysokých ústavních činitelů má ve Spojených státech dlouhou tradici a prezidentští kandidáti obvykle tyto záznamy předkládají už během volební kampaně. Trump to však dosud odmítal s odkazem na vyšetřování ze strany finančního úřadu IRS.

Na tiskové konferenci v Bílém domě označil Trump zprávu listu The New York Times za fake news, tedy za totální dezinformaci. Prohlásil, že daně platí, neposkytl ale žádné podrobnosti, poznamenala agentura AP. Jeden z právníků prezidentovy společnosti Trump Organization ve vyjádření pro list The New York Times uvedl, že Trump v uplynulém desetiletí zaplatil na daních miliony dolarů.

Demokraté považují daňová přiznání za klíčová ohledně prošetřování údajných prohřešků prezidenta Trumpa, jeho poradců a příbuzných a jeho obchodních aktivit. Šéf demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer vyzval na twitteru Američany, aby zvedli ruku ti, kteří zaplatili na federálních daních více než prezident.

Nejnovější zjištění může podle analytiků narušit Trumpův pečlivě budovaný obraz úspěšného podnikatele. Agentura DPA ale v této souvislosti upozorňuje, že Trump odmítl zveřejnit své záznamy i před volbami v roce 2016, v nichž se utkal s tehdejší prezidentskou kandidátkou demokratů Hillary Clintonovou. Ta když v kampani poukazovala na údajně nízké daňové odvody svého protikandidáta, Trump odvětil, že minimalizace daní svědčí ze všeho nejvíc o jeho chytrosti.

Zdroj: ČTK

Francouzská vláda představila rozpočet na rok 2021. Z nejhorší recese od konce druhé světové války chce ekonomiku vyvést pomocí balíku 42 miliard eur (1,14 bilionu Kč). Na dvouletý plán oživení hospodářství Paříž celkem vyčlenila 100 miliard eur. Vláda očekává, že druhá největší ekonomika eurozóny letos klesne o rekordních deset procent. Informovala o tom agentura Reuters.

„Jsme přesvědčeni, že Francie se může zotavit, a to rychle,“ konstatoval po pondělním zasedání vlády francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Stimulační plán v hodnotě 100 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč), který má během dvou let odstranit negativní hospodářské dopady koronavirové krize, francouzská vláda představila na počátku září. Zahrnuje veřejné investice, dotace i snižování daní.

Vláda hodlá v rámci plánu vynaložit mimo jiné 35 miliard eur na posílení konkurenceschopnosti francouzské ekonomiky, 30 miliard eur na podporu energie šetrné k životnímu prostředí a 25 miliard eur na podporu pracovních míst.

„Na konci roku 2021 chceme uvolnit 42 miliard eur z těchto finančních zdrojů, tedy téměř polovinu, abychom rychle dosáhli ekonomických výsledků,“ řekl Le Maire. Vláda doufá, že tamní ekonomika s pomocí balíku příští rok vzroste o osm procent.

Očekává se, že francouzský státní dluh tento rok vystoupá na 117,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco loni a předloni dosahoval 98,4 procenta HDP.

Podle Le Maira se státní „dluh spraví“ prostřednictvím obnoveného hospodářského růstu, škrtů ve veřejných výdajích a reforem, které zahrnou i změny důchodového systému.

Zdroj: ČTK

Americké akcie včera zpevnily. Investoři se snažili výhodně nakupovat v sektorech, na něž nejvíce dopadla pandemie nemoci covid-19. Na devizových trzích oslabil dolar.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si včera připsal 1,51 procenta a uzavřel na 27.584,06 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 1,61 procenta na 3351,60 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 1,87 procenta na 11.117,53 bodu.

Z indexu S&P 500 nejvíce posílily akcie energetického, finančního a průmyslového sektoru. Ukazatele Nasdaq a S&P 500 nejvíce táhly vzhůru společnosti Apple a Amazon, jejichž akcie vzrostly o 2,39 a 2,55 procenta.

Navzdory dnešnímu zpevnění, připomněla agentura Reuters, směřují všechny tři indexy k prvnímu měsíčnímu poklesu od března, kdy akciové trhy propadly v reakci na plošné karantény.

Na devizových trzích včera dolar sestoupil z dvouměsíčního maxima, k jeho poklesu částečně přispělo zotavení amerického akciového trhu.

Akciové trhy ve Spojených státech za sebou mají čtyři týdny poklesu v řadě. Zotavovat se začaly koncem minulého týdne, čímž zpomalily růst dolaru. Ten do té doby těžil ze své pozice bezpečné měny kvůli známkám pomalejšího zotavování ekonomiky z pandemie a politické nejistoty. Pozornost investorů se teď soustředí na nadcházející debatu kandidátů na amerického prezidenta.

Zdroj: ČTK

Cena zlata dnes sestoupila až na dvouměsíční minimum pod 1850 dolarů (zhruba 43.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Dolů ji podle analytiků tlačí zejména silnější kurz amerického dolaru, napsala agentura Reuters.

Podle internetových stránek agentury Bloomberg cena zlata během dnešního obchodování klesla až na 1848,88 dolaru za troyskou unci. Později však žlutý kov část ztrát smazal a krátce před 17:00 SELČ se prodával za zhruba 1856 USD. Oproti středečnímu závěru tak ztrácel 0,4 procenta.

„Dokud bude dolar oživovat, bude zlato ztrácet,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Carlo Alberto De Casa ze společnosti ActivTrades. Silnější kurz dolaru zvyšuje ceny zlata i dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což omezuje poptávku.

Poklesu ceny zlata na dvouměsíční minimum nezabránily ani rostoucí pochybnosti ohledně oživení globální ekonomiky z útlumu způsobeného koronavirovou krizi. Žlutý kov je přitom obvykle považován za bezpečné útočiště v období ekonomické nejistoty. Začátkem srpna cena zlata poprvé v historii překonala hranici 2000 dolarů za troyskou unci.

Zdroj: ČTK

Čínská společnost ByteDance, která vlastní aplikaci TikTok, požádala v Číně o licenci na vývoz technologií. Snaží dovést do konce dohodu s americkými společnostmi Oracle a Walmart, aby tak předešla zákazu činnosti platformy TikToku ve Spojených státech. Podání žádosti dnes potvrdilo čínské ministerstvo obchodu.

Peking na konci srpna omezil, poprvé od roku 2008, vývoz umělé inteligence. Na seznam produktů, jejichž prodej musí schválit čínská vláda, přidalo tamní ministerstvo obchodu 23 položek, například rozpoznávání řeči a textu a personalizovaná doporučení.

Podle odborníků si tím Čína chtěla vybudovat pozici v třenici ohledně platformy sdílených videí TikTok. Americký prezident Donald Trump v polovině srpna nařídil, aby aktivity TikToku v USA společnost ByteDance do 90 dní prodala, jinak její činnost zakáže. Tažení proti TikToku Trump zdůvodňuje ohrožením národní bezpečnosti

Podle společnosti ByteDance musí dohodu s firmami Oracle a Walmart, jež má vést ke vzniku samostatné americké společnosti, schválit Washington i Peking.

Přesné podmínky dohody mezi společností ByteDance a firmami Oracle a Walmart zůstávají nejasné. ByteDance tvrdí, že TikTok Global bude její americkou divizí, ve které bude vlastnit podíl 80 procent. Oracle a Walmart nicméně uvádějí, že podíl společnosti ByteDance v podniku TikTok Global bude rozdělen mezi její jednotlivé investory, z nichž řada sídlí v USA. Čtyři z pěti členů správní rady firmy TikTok Global tak podle nich budou Američané. Oracle by měl v nově vytvořeném podniku vlastnit 12,5 procenta a Walmart 7,5 procenta.

Čínský státní list Global Times ve svém úterním komentáři uvedl, že Peking nemá žádný důvod k tomu, aby dohodu tří dotčených společností schválil. Zakládá se podle něj na „šikaně a vydírání„.

Zdroj: ČTK

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Sazby by měly podle ekonomů beze změny zůstat delší dobu.

Na posledním měnovém jednání na počátku srpna nechala rada úrokové sazby také stejné. Naposledy je změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Zdroj: ČTK

Česká zbrojovka Group SE, jejíž akcie byly od 1. června zapsány na hlavním trhu Burzy cenných papírů Praha, zahájila veřejnou nabídku akcií. Cenové rozpětí nabídky je 290 až 370 korun za akcii. Společnost o tom dnes informovala na videokonferenci. Investoři mohou podávat své objednávky ode dneška.

Předpokládaný konec je 1. října v 17:00 SEČ pro institucionální investory a týž den v 16:00 pro drobné investory. Společnost se může rozhodnout nabídkové období prodloužit nebo zkrátit. Minimální velikost objednávky je deset akcií, maximální velikost objednávky není omezena.

Očekává se, že po dokončení nabídky se při nabídkové ceně uprostřed cenového rozpětí bude podíl obchodovaných akcií pohybovat mezi 23 až 34 procenty všech akcií. Společnost zamýšlí použít 40 až 50 milionů dolarů (až 1,145 miliardy korun) k úplnému nebo částečnému financování investičních nákladů a výdajů spojených s realizací projektu výrobního závodu ve městě Little Rock v Arkansas. Zbývající část čistého výnosu se použije k posílení provozního kapitálu a na další všeobecné firemní účely, včetně financování případných akvizičních příležitostí.

S každou akcií se pojí právo jejího držitele na výplatu dividendy. V souladu se svou dividendovou politikou platnou od účetního roku končícího 31. prosince 2020 hodlá společnost cílit na roční výplatu dividendy 33 procent konsolidovaného čistého zisku za daný účetní rok. Dividendy bude vyplácet v korunách.

„Nabídku akcií považujeme za příležitost pro naše investory účastnit se našeho rozvoje a úspěchu. Věříme, že společně s nimi dokážeme sehrát zásadní roli v očekávané konsolidaci segmentu ručních palných zbraní a stát se klíčovým partnerem pro ozbrojené složky a uznávanou prémiovou značkou v Evropě a USA. Výtěžek z prodeje akcií bude použit především k výstavbě nových výrobních kapacit ve Spojených státech,“ uvedl prezident zbrojovky Lubomír Kovařík.

Česká zbrojovka je jedním z předních evropských výrobců ručních palných zbraní pro ozbrojené složky, osobní obranu, lov, sportovní střelbu a další civilní využití. Společnost má své sídlo v ČR a výrobní závody v Česku a ve Spojených státech.

Zdroj: ČTK

Evropské akcie dnes výrazně oslabují kvůli obavám z nových restriktivních opatření souvisejících se šířením koronaviru. Panevropský akciový index STOXX 600 krátce po 13:00 SELČ ztrácel zhruba 2,7 procenta na 358,8 bodu.

„Očekávejte v příštích dnech a týdnech mnohem více omezení, zejména v Evropě,“ uvedli dnes podle serveru CNBC analytici z bankovní společnosti Deutsche Bank. „Skutečnost, že virus se již šíří dost rychle, je velmi znepokojivá,“ dodali.

Akcie bankovních společností se dostaly pod tlak po zprávách médií o tom, že přední finanční instituce po téměř dvě desetiletí prováděly převody velkého množství podezřelých peněz. Výrazný pokles dnes vykazují akcie britských bank HSBC, Standard Chartered a Barclays i německé Deutsche Bank.

Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 a index německých akcií DAX krátce po 13:00 SELČ odepisovaly více než tři procenta. Výrazně oslabovaly rovněž akcie na pražské burze, jejichž index PX ztrácel téměř dvě procenta.

Zdroj: ČTK

Ceny ropy dnes hledají směr, prognózy některých bank ohledně nedostatečných dodávek suroviny na trh kompenzují vyhlídky na růst produkce ropy v Libyi. Cena severomořské ropy Brent kolem 18:00 SELČ vykazovala pokles o 0,2 procenta na 43,23 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si naopak 0,6 procenta připisovala a pohybovala se kolem 41,20 dolaru za barel.

Americká investiční banka Goldman Sachs předpověděla, že na trhu budou ve čtvrtém čtvrtletí chybět tři miliony barelů ropy denně. Potvrdila i svou prognózu, podle které by měla cena Brentu do konce letošního roku stoupnout na 49 dolarů za barel a do třetího čtvrtletí příštího roku na 65 dolarů. Na možnost nedostatečného zásobování trhu upozornila také největší švýcarská banka UBS.

Libyjský polní maršál Chalífa Haftar nicméně uvedl, že na měsíc přeruší blokádu ropných zařízení. Ta snížila produkci ropy v Libyi asi na 100.000 barelů z dřívějších 1,2 milionu barelů denně, poznamenala agentura Reuters.

Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):

Zdroj: ČTK

Ruská ekonomika, kterou v letošním roce ničí nízké ceny ropy a dopady šíření pandemie nemoci covid-19, se vrátí na úroveň před krizí do třetího čtvrtletí příštího roku. Řekl to dnes ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. Propad hrubého domácího produktu (HDP) pak letos odhaduje na 3,9 procenta. Ceny ropy, které na jaře prudce klesly, by se podle něj měly postupně zotavit.

Další podporu by ekonomice mělo podle ministra poskytnout ukončení dohody o omezování těžby v rámci skupiny OPEC+ v roce 2022. OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední těžaře v čele s Ruskem.

„Příští rok očekáváme růst HDP o 3,3 procenta. To znamená, že ekonomika dosáhne úrovně před krizí do třetího čtvrtletí 2021,“ řekl ministr.

Rešetnikov dodal, že ruský rubl je kvůli zvýšenému vnímání rizik ze strany investorů mírně podhodnocen. Na správnou úroveň by se měl vrátit ještě do konce letošního roku nebo na začátku roku příštího, řekl ministr podle agentury Reuters.

Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o osm procent. Propad způsobila karanténní opatření proti šíření nového typu koronaviru a také pokles cen ropy, v Rusku klíčové exportní komodity. V prvním čtvrtletí ruská ekonomika vzrostla o 1,6 procenta.

Ruská centrální banka v červenci snížila svou klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na minimum 4,25 procenta. Snaží se tak ekonomice pomoci překonat negativní dopady koronavirové krize. Předpověděla tehdy, že HDP se v letošním roce sníží o 4,5 až 5,5 procenta.

Také ruská centrální banka očekává, že se ekonomika vrátí k růstu v příštím roce. Analytici v anketě agentury Reuters na začátku září odhadli, že ekonomika se vrátí k meziročnímu růstu nejdříve ve druhém čtvrtletí roku 2022.

Zdroj: ČTK