Schodek státního rozpočtu v letošním roce kvůli dopadům koronaviru na ekonomiku překročí 100 miliard korun. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Již ve čtvrtek ministerstvo informovalo, že počítá se zvýšením schodku státního rozpočtu na letošní rok, který je naplánován na 40 miliard korun, o desítky miliard korun. Úřad tehdy uvedl, že novelu zákona o státním rozpočtu představí v řádu dnů.

Schodek přes 100 miliard korun vykázal státní rozpočet naposledy za rok 2012, a to 101 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Že schodek rozpočtu může letos překonat 100 miliard korun odhadovali v tomto týdnu již ekonomové.

Schodek plánuje ministerstvo financí pokrýt běžnou emisní činností, tedy vydáním státních dluhopisů. Podle ekonomů si to může stát díky příznivému hodnocení ratingovými agenturami a nízkému zadlužení ve srovnání s jinými táty Evropy dovolit. „I s letošním deficitem v řádu několik procent HDP zůstane zadlužení v porovnání s ostatními zeměmi EU nízké. ČR tak nebude mít problém si na finančním trhu půjčit potřebné prostředky,“ uvedl již dříve například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Náměstek ministryně financí Stanislav Kouba na čtvrtečním jednání rozpočtového výboru pak uvedl, že kvůli dopadům šíření koronaviru bude zasažen státní rozpočet hlavně propadem daňových příjmů. Přesné číslo ovšem neuvedl. Propad lze podle něj čekat i u významného zdroje příjmů rozpočtu, kterými jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění.

V rámci rozpočtu přitom již MF provádí některé úpravy. Například přesouvá peníze v rámci jednotlivých kapitol na výdaje související s ochranou zdraví. Zrušena bude také účtenková loterie k EET a některé dotace. Zároveň ministerstvo využije rozpočtovou rezervu zhruba 4,9 miliardy korun a rezervu na řešení krizových situaci s rozpočtem 140 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Koruna dnes mírně zpevnila k euru, zatímco vůči dolaru uzavřela obchodování na nejslabší úrovni od ledna 2017. K euru si od středečního podvečera polepšila o pět haléřů a dnes kolem 17:00 se obchodovala za 27,62 Kč/EUR. Na dolar česká měna ztratila 14 haléřů na 25,82 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

Dnes brzy ráno se kurz koruny vůči jednotné evropské měně propadl téměř na 27,90 Kč/EUR. Posléze ale koruna ztráty smazala a uzavřela mírně pevnější než ve středu.

Podle ekonomů společnosti Next Finance Markéty Šichtařové a Jiřího Cihláře bude mít koruna při dalším přívalu napětí na akciových trzích tendenci oslabovat vůči euru. „Při větším záchvěvu trhu může koruna oslabit až nad 28korunovou hladinu a slova centrálních bankéřů v tu chvíli nic nezmůžou,“ domnívají se Šichatřová s Cihlářem. V takové situaci by podle nich Česká národní banka mohla začít intervenovat ve prospěch koruny výprodejem devizových rezerv.

Kurz české měny:

Zdroj: Patria Online, ČTK

Německá ekonomika v letošním roce kvůli pandemii způsobené novým koronavirem vykáže propad o čtyři až pět procent. Ve svém aktualizovaném výhledu to dnes uvedl finanční ústav Deutsche Bank. U průmyslové výroby pak čeká největší německá banka nyní propad až o deset procent. Poklesu hrubého domácího produktu (HDP) se letos podle analytiků banky nevyhnou ani Spojené státy a Japonsko.

Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá i řada českých firem.

„Omezující opatření a (přechodné) uzavření továren dosáhly za pár dnů úrovně, která ukazuje na výrazně silnější propad v prvním pololetí, než se původně zdálo,“ poznamenal hlavní ekonom Deutsche Bank Stefan Schneider. Připomněl, že doposud počítal na letošní rok s poklesem HDP o jedno až dvě procenta.

Nový výhled je bez ohledu na oživení ve druhém pololetí, protože na rozdíl od globální finanční krize v roce 2009 bude tentokrát silně zasažen i sektor služeb.

Deutsche Bank aktualizovala výhled i pro další velké ekonomiky. Spojené státy letos podle analytiků banky čeká pokles HDP o 0,8 procenta, zatímco v případě Japonska čekají analytici pokles o 1,7 procenta. Růst globální ekonomiky pak dosáhne asi dvou procent. Loni růst světové ekonomiky činil podle předběžných údajů 2,9 procenta. Eurozónu ale čeká letos propad o 3,4 procenta, domnívají se analytici banky.

Zdroj: ČTK

Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout další kroky na podporu ekonomiky eurozóny, zasažené problémy v souvislosti s šířením koronaviru. ECB se dnešním prohlášení snaží rozptýlit rostoucí obavy, že bance již došla munice, uvedla agentura Reuters.

ECB minulý týden představila širokou škálu stimulačních opatření. Trhy se ale ptají, zda jí zůstaly nějaké účinné nástroje pro případ, že se krize prohloubí. Tyto obavy ještě posílil šéf rakouské centrální banky Robert Holzmann, který v jednom svém rozhovoru naznačil, že měnová politika je na hranici svých možností a že ECB nemůže splnit očekávání trhu. Později zveřejnil krátké prohlášení, ve kterém uvedl, že měnová politika „v žádném případě“ není na hranici svých možností.

ECB dnes uvedla, že je připravena upravit všechna svá opatření, pokud to bude nutné pro zajištění likvidity v bankovním systému a plynulého přenosu její měnové politiky do všech jurisdikcí. Viceprezident ECB Luis de Guindos pak posílil tuto zprávu prohlášením, že centrální banka toho může udělat víc, ale že v současnosti jde o zdravotní krizi, nikoli finanční, takže zodpovědnost musejí převzít vlády.

De Guindos také upozornil, že evropský stabilizační fond ESM má k dispozici 410 miliard eur (11,1 bilionu Kč), ale že užitečné mohou být i společné fiskální nástroje eurozóny, které ECB už dlouho podporuje.

Obavy trhu se pokusila zmírnit i členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová. Ta v rozhovoru s německým listem Die Zeit uvedla, že ECB je připravena učinit vše, k čemu má mandát, aby zmírnila otřesy na trhu. Odvolávala se tak na památné prohlášení bývalého šéfa ECB Maria Draghiho. Ital Draghi slíbil udělat cokoliv pro záchranu eura. Schnabelová však varovala také před přeceňováním moci centrální banky s tím, že problém nelze vyřešit jen měnovou politikou.

Holzmannův komentář je podle Reuters další známkou komunikačních problémů ECB. Minulý týden se banka snažila vzít zpět komentář své šéfky Christine Lagardeové, která prohlásila, že banka tady není od toho, aby se snažila snižovat takzvaný spread, tedy rozdíl mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny. Její poznámka prudce dolehla na italské dluhopisy, naštvala politiky a vládní úředníky. Byla totiž chápána tak, že Francouzka Lagardeová nehodlá Itálii nijak pomáhat.

Problémem ECB je, že náklady na půjčky nejslabších členů eurozóny v posledních dnech prudce vzrostly, přestože banka uvedla, že je ochotna zasáhnout. Výnosy desetiletých italských státních dluhopisů dnes byly 271 bazických bodů nad výnosy stejných dluhopisů německé vlády, v případě španělských byl rozdíl 170 bazických bodů. Řecko, které není součástí programu nákupu dluhopisů ECB, si vede ještě hůř, tam se spread rozšířil na téměř 400 bazických bodů.

Zdroj: ČTK

Americké akcie dnes posílily díky nadějím, že nová stimulační opatření pomohou kompenzovat negativní dopady pandemie koronaviru na ekonomiku. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si dnes připsal 5,2 procenta a obchodování zakončil na 21.237,38 bodu. V pondělí se přitom propadl o téměř 13 procent, což představovalo jeho nejprudší jednodenní pokles od roku 1987.

Širší index S&P 500 dnes vzrostl o šest procent na 2529,19 bodu a technologický index Nasdaq se zvýšil o 6,23 procenta na 7334,78 bodu.

Podle agentury AP se předpokládá, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhne stimulační plán v hodnotě kolem 850 miliard dolarů (20,8 bilionu Kč). K růstu akciového trhu přispěla rovněž nová opatření americké centrální banky (Fed). Ta dnes oznámila, že podpoří podniky nákupem jejich krátkodobých dluhopisů. Obnovuje tak program, který poprvé použila v roce 2008 za globální finanční krize.

Americká centrální banka už v posledních dvou týdnech představila několik mimořádných opatření, která mají pomoci čelit negativním dopadům koronaviru na ekonomiku. Patří mezi ně například snížení základní úrokové sazby téměř na nulu.

Podle analytičky Tracie McMillionové ze společnosti Wells Fargo Investment Institute se investorům „líbí, že Fed je ochoten zakročit ve velkém“. „Představuje to důležité sdělení pro hráče na trhu,“ uvedla McMillionová. „Pokud by Fed nic nedělal, byla by situace na trhu mnohem horší,“ dodala.

Na devizovém trhu dnes výrazně posiloval americký dolar, protože investoři kvůli obavám z koronaviru přesunovali finanční prostředky do této vysoce likvidní měny. Euro vůči dolaru kolem 21:30 SEČ vykazovalo pokles o 1,5 procenta na 1,1010 USD a během dne se dostalo až pod hranici 1,1 USD.

K poklesu jednotné evropské měny přispěla zpráva o tom, že důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu kvůli obavám z negativních dopadů koronaviru klesla na nejnižší úroveň od finanční krize v roce 2008. Německo je největší ekonomikou eurozóny.

Zdroj: ČTK

Finanční skupině Home Credit, která poskytuje v řadě zemí světa spotřebitelské půjčky, stoupl loni zisk před zdaněním o 30 procent na 613 milionů eur. V přepočtu podle průměrného kurzu ČNB za loňský rok je to 15,736 miliardy korun. ČTK dnes výsledky oznámil mluvčí Home Creditu Milan Tománek, výši čistého zisku neuvedl. Skupině stoupl o desetinu objem poskytnutých úvěrů a o 14 procent čistý úrokový výnos. Podle Tománka Home Credit poskytl loni každou vteřinu jeden úvěr.

Tahounem výkonu Home Creditu byla loni střední Evropa, Rusko a Kazachstán. Jižní a jihovýchodní Asie zaznamenala nejvyšší růst úvěrů. Přispěla k tomu digitalizace prodeje v kamenných obchodech a nárůst on-line prodejů. Skupina také zaznamenala ve své mobilní aplikaci nárůst uživatelů o 60 procent na 70 milionů lidí. Digitální tržiště Market place, které nabízí spotřební zboží, firma zavedla po Číně a Rusku v dalších zemích. V Číně stoupl počet každodenních uživatelů o 40 procent.

Home Credit loni financoval 32,8 milionu nákupů zboží a hotovostních úvěrů. Objem poskytnutých úvěrů stoupl o 11 procent na 21,4 miliardy eur. Čistý úrokový výnos vzrostl o 14 procent. Podíl nesplácených úvěrů podle Tománka citelně klesl a na konci roku 2019 činil 5,6 procenta.

Provozní výnosy loni dosáhly 4,2 miliardy eur a růst výrazně předstihl provozní náklady. Ke konci loňského roku disponovala skupina kapitálem 2,9 miliardy eur.

Home Credit, který poskytuje v řadě zemí světa spotřebitelské půjčky, byl založen v Česku a sídlí v Nizozemsku. Jeho většinovým vlastníkem je skupina PPF českého miliardáře Petra Kellnera.

Zdroj: ČTK

Provozní zisk automobilky Škoda Auto se v loňském roce zvýšil o 21 procent na 1,7 miliardy eur (46,4 miliardy Kč). Výsledky podpořil vyšší objem prodeje a optimalizační a cenová opatření, které kompenzovaly vyšší náklady a vyšší výdaje na nové produkty. Uvedla to dnes mateřská společnost Volkswagen v tiskové zprávě o hospodářských výsledcích koncernu.

Tržby vzrostly o 14,5 procenta na 19,8 miliardy eur (540,9 miliardy Kč). Částečně k tomu pomohla počáteční konsolidace po převzetí regionální zodpovědnosti za Indii.

Již dříve automobilka uvedla, že loni dodala svým zákazníkům po celém světě 1,24 milionu vozů. Meziročně se její prodej snížil o 0,9 procenta, když v roce 2018 firma dodala 1,25 milionu aut. Jako důvod firma uvedla klesající trh s osobními vozy v Číně, klesly ale také dodávky v Indii. Na ostatních trzích dodávky aut naopak vzrostly.

Předseda správní rady Volkswagenu Herbert Diess v prohlášení uvedl, že loňský rok byl pro celou skupinu Volkswagen úspěšný. Varoval však, že letošní rok bude obtížný, protože epidemie onemocnění způsobená novým koronavirem zatím přinese neznámé provozní a finanční problémy.

Škoda Auto provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než 100 trzích a v ČR zaměstnává asi 37.000 lidí.

Zdroj: ČTK

Americká společnost Apple dostala ve Francii rekordní pokutu 1,1 miliardy eur (29,5 miliardy Kč) za porušování pravidel hospodářské soutěže. Prohřešky výrobce smartphonů a další elektroniky se týkají přístupu firmy v její distribuční síti a zneužívání ekonomické závislosti prodejců. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Pokutu dostali také dva velkoprodejci, a sice firmy Tech Data a Ingram Micro. Tech Data zaplatí 76 milionů eur a Ingram Micro 63 milionů eur. Sankce je za protiprávní dohodu o cenách, uvedl francouzský antimonopolní úřad.

„Apple a jeho dva prodejci se dohodli, že si nebudou navzájem konkurovat a zabrání distributorům ve vzájemné konkurenci, čímž zakonzervovali velkoobchodní trh s produkty Applu,“ uvedl úřad.

ZDroj: ČTK

Pražská burza se dnes dopoledne propadla nejníže od doby celosvětové hospodářské krize v roce 2009. Index PX k 10:15 oslabil o 6,79 procenta na 769,09 bodu. Na nižší úrovni byl naposledy v dubnu roku 2009. Vyplývá to z údajů na webu burzy. Ztrácí také česká měna, která se dopoledne dostala k euru i dolaru na nejslabší úroveň od konce devizových intervencí na jaře roku 2017.

Burza v Praze i česká měna ztrácejí podobně jako další akciové a měnové trhy po celém světě již několik týdnů. Důvodem jsou obavy z dopadů šíření nového koronaviru. „Evropské akcie zahájily týden masivním propadem. Nejvíce ztrácejí banky a letecké společnosti, z nichž některé odepisují až 30 procent. Trh reaguje na obavy z hlubokých dopadů pandemie způsobené novým koronavirem, která se šíří Evropou,“ uvedli dnes například analytici na serveru Patria Online. Situaci podle nich nezlepšila ani koordinovaná intervence předních centrálních bank.

Pražskou burzu podobně jako v předchozích dnech zasáhlo výrazné oslabení téměř všech hlavních emisí. Například akcie bankovní skupiny Erste ztrácely po 10:00 skoro 12 procent a akcie softwarové společnosti Avast téměř devět procent.

Česká měna oslabovala dopoledne k oběma hlavním světovým měnám. Koruna do 10:15 oslabila oproti předchozímu závěru k euru o 57 haléřů na 26,75 Kč/EUR a k dolaru o 16 haléřů na 23,81 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. K euru i dolaru se tak koruna propadla na nejslabší hodnoty od května roku 2017, tedy od doby krátce po ukončení devizových intervencí, kterými Česká národní banka udržovala od listopadu 2013 do dubna 2017 kurz koruny k euru u hladiny 27 Kč/EUR.

Kurz české měny:

Zdroj: Patria Online

Zdroj: ČTK

Společnost OKD má v plánu letos vytěžit 3,7 milionu tun černého uhlí, o 0,5 milionu tun více než loni. Ani letos ale nepředpokládá, že by skončila v zisku. Vyplývá to z podnikatelského plánu pro rok 2020. ČTK to dnes sdělil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Plán v únoru schválilo představenstvo těžařské firmy a tento měsíc i jediný akcionář, státní společnost Prisko. V roce 2019 měla firma ztrátu několik set milionů korun, předloni vytvořila čistý zisk 1,29 miliardy korun.

Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková uvedla, že při přípravě podnikatelského plánu kladla společnost důraz především na nutnost restrukturalizace a s ní souvisejícího snížení nákladů. „Pro rok 2020 nelze předpokládat dosažení kladného hospodářského výsledku s ohledem na stávající podmínky na trhu s uhlím, jakož i další vnější okolnosti, kterým v současnosti společnost čelí. Nicméně, naším cílem je dosáhnout takových finančních výsledků, jež nám umožní dlouhodobě pokračovat v těžební činnosti,“ uvedla Staňková. Upozornila, že na splnění obchodních plánů ale mohou mít zásadní vliv nepředvídatelné změny cenových a tržních podmínek.

Vliv na výsledky firmy může mít i pandemie koronaviru. Výkonný ředitel OKD Radim Tabášek uvedl, že zatím ale nelze spekulovat o tom, jak velké škody by mohla způsobit. Firma přijala preventivní opatření a lidem, kteří do podniku vstupují, namátkově měří teplotu.

„Týká se to všech zaměstnanců OKD, jakož i zaměstnanců dodavatelských firem s účinností od 13. března od 04:00 až do odvolání,“ uvedl Tabášek. Lidem s naměřenou teplotou vyšší než 38 stupňů Celsia firma neumožní vstup a vyzve je, aby se neprodleně obrátili na lékaře.

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Majitelem společnosti je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem nyní v dolech na Karvinsku pracuje zhruba 8400 lidí.

Zdroj: ČTK