Evropské tržní ceny plynu v posledních měsících setrvale klesají. Do plateb pro koncové zákazníky se trend hned nepromítne, a to hlavně proto, že distributoři nakupují plyn na dlouhá období a nevyužívají tak krátkodobých výkyvů na spotovém trhu s okamžitým dodáním komodity. Ve svých vyjádřeních pro ČTK se na tom shodli vybraní experti.

„Podobně jako u ostatních energií i cena plynu za poslední týdny klesla na některých trzích až na minima. Plyn však padal už před pandemií koronaviru, a to primárně z důvodu, na kterém stojí vývoj každého trhu. Šlo o výrazný pokles poptávky, kvůli extrémně teplé zimě a souběžně rychle rostoucímu přebytku plynu na trhu. Do Evropy totiž přes zimu proudily rekordní dodávky ze Spojených států, Kataru a Ruska,“ uvedl analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek. „Evropské skladovací kapacity, které bývají zaplněny během léta, jsou již z poloviny plné a my se tak pravděpodobně nemusíme obávat dražších složenek za plyn,“ doplnil.

Server oEnergetice.cz o víkendu s odkazem na odborný web montelnews.com upozornil, že spotová cena zemního plynu na největším evropském obchodním bodě TTF během čtvrtka klesla pod tři eura za megawatthodinu (MWh), čímž se dostala na rekordně nízkou úroveň. Během pátečního dne pokles dále pokračoval a propadl se až na 2,35 eura za MWh, uvedl server. Podobná situace je podle webu také v Británii na trhu NBP, kde hodnota kontraktu na příští měsíc dosáhla nejnižší hodnoty za posledních 20 let.

„Ceny plynu jsou nejníže od roku 2000, což je důsledkem nízké spotřeby. Analytici odhadují, že spotřeba plynu bude v tomto roce nejnižší od 80. let minulého století, jde to ruku v ruce s nižší spotřebou elektřiny. Dá se předpokládat, že ceny plynu opět porostou, neboť poroste i jeho spotřeba,“ řekl ČTK výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr

Někteří analytici nevylučují, že se tržní cena plynu může propadnout do záporných čísel, podobně jako se tomu před pár týdny krátkodobě stalo u americké lehké ropy WTI. „Myslím, že se během několika měsíců může jednou nebo dvakrát stát i u plynu, ale pouze u spotové ceny a pouze na několik dní. Podobně jako u příkladu před pěti týdny s ropou takový pokles povede jen k mírnému poklesu cen pro spotřebitele, a to hlavně proto, že distributoři plynu pro spotřebitele nakupují plyn na dlouhá období a nevyužívají krátkodobých výkyvů na spotovém trhu,“ sdělil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

Uvedl, že cena plynu s dodáním v ČR pro rok 2021 klesla od října 2018 z 23 eur na současných 13 eur za MWh (pokles o 44 procent), cena pro třetí čtvrtletí 2020 klesla z 20 eur v červenci 2019, na současných pět eur (pokles o 75 procent). „Podobně klesala i cena budoucích dodání jinde v Evropě. Cena s dodáním pro celý kalendářní rok 2022 se drží nad 15 eur, od počátku 2019 klesá z úrovně 20 eur (pokles o 25 procent). Ceny plynu pro vzdálenější roky a kvartály jsou výrazně výše než bližší období. Trh tedy očekává stabilizaci, podobně jako u elektřiny i ropy, ale i tak všechny ceny ropy i plynu jsou nižší než před několika měsíci,“ dodal Dohnal.

Zdroj: ČTK

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se chystají dnes projednávat opatření ke zmírnění dopadů koronavirové krize. Debatovat budou mimo jiné o rozšíření kurzarbeitového programu Antivirus o odpuštění sociálních odvodů. Nynější návrh tohoto takzvaného režimu C zaměstnavatelé kritizují. Celá tripartita zasedne po víc než půl roce, jednání se uskuteční na dálku přes internet.

Z programu Antivirus stát vyplácí dva druhy příspěvků na náhrady mezd firmám, na které dopadla nařízená omezení. V režimu C by podle návrhu odpustil sociální odvody a příspěvek na politiku zaměstnanosti podnikům do 50 zaměstnanců, nebo do 25. Zaměstnavatel by nesměl propustit víc než desetinu lidí, snížit mzdy a pobírat jiný příspěvek z Antiviru. Musel by platit daně v ČR či v EU. O modelu C začala vláda jednat před dvěma měsíci. Na návrhu snížit na tři měsíce odvody na pětinu firmám s poklesem tržeb či odbytu o 30 procent se nedohodla.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj uvedl, že režim C jen pro malé podniky představuje šetření na nesprávném místě a firmy se cítí po dvou měsících slibů podvedeny. Zaměstnavatelé žádají, aby se Antivirus prodloužil minimálně do konce srpna, strop příspěvků se zvýšil a režim C byl pro všechny firmy.

Zaměstnavatelé a odbory si stěžují na to, že s nimi vláda opatření ke zmírnění koronavirové krize neprojednává. Celá tripartita nezasedala od loňského listopadu. Sejít se měla 2. března, jednání se ale zrušilo. Předsednictvo pak debatovalo dvakrát, a to v polovině března a začátkem května.

Zdroj: ČTK

Francouzský výrobce automobilů Renault by mohl zaniknout, pokud v brzké době nedostane pomoc, která mu umožní čelit dopadům koronaviru. Řekl to dnes francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle agentury Reuters také poznamenal, že automobilka se teď musí přizpůsobit novým podmínkám.

„Ano, Renault by mohl přestat existovat,“ řekl ministr rozhlasové stanici Europe 1. Dodal nicméně, že předseda správní rady automobilky Jean-Dominique Senard tvrdě pracuje na novém strategickém plánu a má podporu francouzské vlády.

V rozhovoru s listem Le Figaro však ministr uvedl, že ještě neschválil plánovanou půjčku pro Renault v objemu pěti miliard eur (136 miliard Kč). Dodal, že diskuse o této půjče pokračují.

Renault by měl podle ministra ve Francii zachovat co nejvíce pracovních míst, zároveň by však měl zajistit, že zůstane konkurenceschopný. Automobilka podle svých internetových stránek zaměstnává po celém světě zhruba 180.000 lidí, z toho více než čtvrtinu ve Francii.

Renault je dlouholetým partnerem japonské automobilky Nissan Motor. Ta podle dnešní zprávy agentury Kjódó zvažuje, že v důsledku koronavirové krize zruší více než 20.000 pracovních míst. To odpovídá asi 15 procentům její celkové pracovní síly.

Zdroj: ČTK

Akcie ve Spojených státech dnes vzrostly. Dařilo se hlavně technologickým firmám a poskytovatelům komunikačních služeb, v čele se společnostmi Facebook a Amazon, jejichž akcie stouply na nové rekordy. Zprávy o případných dodatečných ekonomických stimulačních opatřeních pak posílily naději na rychlé oživení z propadu způsobeného epidemií nemoci covid-19.

Index Dow Jones stoupl o 369,04 bodu, tedy 1,52 procenta, na 24.575,90 bodu. Širší index Standard & Poor’s 500 vzrostl o 48,67 bodu, neboli 1,67 procenta, na 2971,61 bodu. Index technologického trhu Nasdaq posílil o 190,67 bodu, čili 2,08 procenta, na 9375,78 bodu. Nasdaq je nyní zhruba pět procent pod svým rekordem.

V úterý americký ministr financí Steven Mnuchin a šéf centrální banky USA (Fed) Jerome Powell ujistili investory, že jsou připraveni poskytnout churavějícím sektorům další pomoc. Masivní stimulační akce a zmírnění omezení, která měla zabránit šíření koronaviru, vyvolaly naději na oživení ekonomiky a pomohly třem hlavním indexům posílit z jejich březnových minim již o zhruba 35 procent.

Posílily také akcie leteckých společností díky prohlášení generálního ředitele aerolinek Delta Air Lines, že je přesvědčen, že zájem o leteckou přepravu v USA se obnoví v příštích 12 až 18 měsících. Naopak akcie maloobchodní firmy Target klesly kvůli propadu čtvrtletního zisku firmy o 64 procent.

Zápis z posledního zasedání měnového výboru Fedu ukázal, že centrální banka se zavázala podporovat ekonomiku jak bude potřeba, dokud nebude na cestě k oživení. Podobně se v posledních dnech vyjádřil i Powell, napsala agentura Reuters.

Euro dnes pokračovalo v růstu a stouplo nejvýše od počátku měsíce. Poptávku po evropské měně nadále zvyšuje francouzsko-německý návrh na vytvoření společného fondu, který by mohl Evropu přiblížit k fiskální unii.

Euro vůči dolaru posílilo o 0,6 procenta na 1,0981 USD a k jenu o 0,4 procenta na 118,09 JPY. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru vůči koši šesti předních světových měn, se snížil o 0,2 procenta na 99,16 bodu. Dolar k jenu klesl o 0,2 procenta na 107,54 JPY.

Zdroj: ČTK

Pokles podnikatelské aktivity v eurozóně v květnu v důsledku uvolňování opatření proti koronaviru zpomalil. Ukazují to předběžné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které dnes zveřejnila konzultační společnost IHS Markit.

Index podnikatelské aktivity v květnu vystoupil na 30,5 z dubnových 13,5 bodu. Zůstal však hluboko pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

Růst indexu nicméně překonal očekávání analytiků, kteří jeho květnovou hodnotu v anketě agentury Reuters odhadovali na 25 bodů. V dubnu byl index na nejnižší úrovni od roku 1998, kdy se tato data začala sledovat.

„Eurozóna v květnu zažila další pokles podnikatelské aktivity. Údaje z průzkumu však přinejmenším ukázaly uklidňující známky toho, že v dubnu pokles pravděpodobně dosáhl dna,“ řekl ekonom společnosti IHS Markit Chris Williamson.

V prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny podle údajů statistického úřadu Eurostat snížil proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta. Zaznamenal tak nejvýraznější pokles nejméně od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

„Stále je pravděpodobné, že HDP ve druhém čtvrtletí klesne bezprecedentním tempem, oproti prvnímu čtvrtletí bude nižší zhruba o deset procent,“ dodal Williamson.

Zdroj: ČTK

Největší italské pojišťovně Generali v prvním čtvrtletí meziročně klesl čistý zisk o 85 procent na 113 milionů eur (3,1 miliardy Kč). Za poklesem stálo zejména snížení hodnoty investic o 655 milionů eur v důsledku dopadu pandemie způsobené koronavirem na finanční trhy, oznámila dnes firma.

Provozní zisk ale pojišťovna zvýšila téměř o osm procent na 1,45 miliardy eur. To je nad očekáváním analytiků, kteří jej podle agentury Reuters odhadovali na 1,3 miliardy eur.

„První tři měsíce roku ukázaly dobrý provozní výkon a potvrdily solidní kapitálovou pozici skupiny,“ uvedl finanční ředitel Cristiano Borean. „Čistý zisk ovlivnilo snížení hodnoty majetku v důsledku současné situace na finančních trzích způsobené globální pandemií,“ dodal.

Italská skupina Generali působí v 50 zemích včetně České republiky. Společnost Generali Česká pojišťovna je podle svých internetových stránek jedničkou na českém trhu.

Zdroj: ČTK

Čína loni po více než deseti letech vypadla z trojice největších zahraničních investorů v Německu. Ukazují to záznamy německé rozvojové agentury Germany Trade and Invest (GTAI), na které se dnes odvolává agentura Reuters. Čínská vláda se teď soustředí spíše na povzbuzení domácí ekonomiky, a v Německu tak loni více investovaly Spojené státy, Británie a Švýcarsko.

Podle generálního ředitele GTAI Roberta Hermanna Čína mění strategii. „Čínská vláda reguluje vývoz kapitálu ze země,“ řekl Hermann. Země se teď podle něj zaměřuje na podporu domácí ekonomiky prostřednictvím investic do infrastruktury, výzkumu a vývoje.

Loni v Německu firmy ze Spojených států investovaly do 302 projektů, britské podniky do 185, zatímco švýcarské společnosti vložily peníze do 184 investičních projektů. V roce 2018 byla Čína ještě třetím největším investorem v Německu. V první trojici se přitom držela od roku 2009, kdy GTAI začala tyto údaje zveřejňovat.

Z dat rovněž vyplývá, že v loňském roce se do Německa přestěhovalo 1851 zahraničních společností, což je o deset procent méně než v předchozím roce. Počet pracovních míst, které firmy plánovaly vytvořit, se však téměř zdvojnásobil a dosáhl 42.000. Boom nových pracovních míst vznikajících díky zahraničnímu kapitálu vedou podle Hermanna zahraniční výrobci automobilů a baterií.

Například americký výrobce elektormobilů Tesla plánuje svou evropskou továrnu postavit poblíž Berlína. Čínská automobilka Geely pak chce založit inovační centrum jižně od Frankfurtu nad Mohanem a čínský výrobce baterií Contemporary Amperex Technology Ltd (CATL) představil záměr postavit továrnu ve východním Německu.

GTAI očekává, že objem zahraničních investic v Německu letos klesne. Pandemie nemoci covid-19 totiž pošle světovou ekonomiku do recese.

Zdroj: ČTK

Světová banka již spustila své nouzové programy koronavirové pomoci ve 100 rozvojových zemí a zavázala se poskytnout zvýhodněné půjčky a garance za zhruba 5,5 miliardy USD (138,3 miliardy Kč). Uvedl to prezident SB David Malpass.

Malpass varoval, že globální pandemie a s ní související omezení ekonomické aktivity může stáhnout až 60 milionů lidí do extrémní chudoby. Budou tak vymazány snahy o snížení chudoby z posledních tří let. Globální ekonomika by pak mohla letos klesnout o pět procent.

Malpass na dnešní telefonické tiskové konferenci s novináři rovněž prohlásil, že je znechucený neochotou soukromých věřitelů účastnit se programu odpuštění dluhů pro nejchudší země světa. Někteří komerční věřitelé stále a ve velkém přijímají platby dokonce i od nejchudších zemí.

Některé chudé země se také podle něj zdráhají požádat o oddlužení v rámci programu podporovaného skupinou 20 největších ekonomik světa G20 kvůli obavám, že by to mohlo ohrozit jejich úvěrové ratingy a budoucí přístup na trhy. Podle něj některé země přeceňují důležitost úvěrových ratingů. V současném prostředí by bylo lepší, aby se podívaly na celkovou úroveň svých zdrojů, která se může zvýšit, pokud přijmou nabídku na oddlužení, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Výroba sladu loni v českých 28 sladovnách meziročně klesla o 0,8 pct na 543.000 tun. Jeho export klesl o deset procent, do zahraničí ho zamířilo 223.000 tun, tedy 41 procent z celkové produkce. ČTK to sdělili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

„Pokles vývozu sladu v loňském roce způsobilo hned několik faktorů. Promítla se vyšší poptávka tuzemských pivovarů a také pro ječmen nepříliš dobré počasí. Nedostatek srážek v kombinaci s nadprůměrnými teplotami měl negativní dopad na kvalitu i cenu sladovnického ječmene,“ uvedl ředitel největších Sladoven Soufflet ČR Richard Paulů. Ten dlouhodobě upozorňuje i na problematiku ubývání orné půdy, na které se může pěstovat nejen pivovarnický jarní ječmen. Za poslední desetiletí její výměra klesla o 75.000 hektarů.

Největším odběratelem českého sladu bylo loni Polsko, kam se ho vyvezlo skoro 80.000 tun, následovalo Německo. ČR je pátým největším výrobcem sladu v EU, tvoří dvě procenta světové sladovnické produkce.

Sklizeň další důležité pivní složky – chmele – loni v Česku meziročně vzrostla o 39,4 procenta na 7145 tun s průměrným výnosem 1,43 tuny na hektar, byla tak nadprůměrná. Nejvíce chmelnic je na Žatecku. Na export jde ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny. ČR je třetí největší pěstitelskou zemí světa.

Sklizňové plochy chmelnic letos meziročně klesly o 1,13 procenta na 4947,4 hektaru, uvedla již dříve mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. Ústav údaje aktualizuje ke konci dubna a poté v srpnu, podle Krškové se dá předpokládat, že budou po získání srpnových dat podobně rozsáhlé jako loni. Největší nárůst plochy ústav zaznamenal u minoritní odrůdy Sládek. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je s převahou Žatecký poloraný červeňák.

Zdroj: ČTK

Počet lidí uplatňujících nárok na podporu v nezaměstnanosti v Británii v dubnu meziměsíčně vzrostl o rekordních 856.500 na 2,097 milionu osob. To je nejvíce od roku 1996. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Trh práce v Británii se podobně jako v jiných zemích potýká s dopady koronavirové krize. Míra nezaměstnanosti se ale za tři měsíce do konce března v Británii zvýšila pouze nepatrně, protože vliv koronaviru se začal projevovat až na konci března.

„Naše údaje ukazují, že covid-19 má výrazný dopad na trh práce,“ uvedl člen vedení statistického úřadu Jonathan Athow, kterého citovala agentura Reuters.

Statistický úřad rovněž oznámil, že míra nezaměstnanosti v tříměsíčním období do konce března činila 3,9 procenta. Zvýšila se tak pouze o 0,1 procentního bodu proti předchozímu tříměsíčnímu období do konce února. Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) ale upozornil, že ve druhém čtvrtletí by se mohla míra nezaměstnanosti vyšplhat na deset procent. Koronavirus totiž začal mít na ekonomiku vážnější dopady až v posledním březnovém týdnu.

„Můžeme očekávat, že nezaměstnanost velmi rychle vystoupí někam nad deset procent. To jsme neviděli od začátku 90. let minulého století,“ řekl serveru BBC ředitel britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum NIESR Jagjit Chadha.

Britská ministryně práce Therese Coffeyová uvedla, že Británie se s nárůstem nezaměstnanosti v důsledku pandemie způsobené koronavirem dokáže vypořádat. Dodala, že vláda pracuje na tom, aby se lidé vrátili do práce, jakmile se ekonomika zotaví.

Zdroj: ČTK