Slovenský státní distributor plynu a elektřiny SPP by měl případně zájem o koupi aktiv na Slovensku, v Česku nebo Maďarsku, která by mohla být na prodej kvůli schválení dohody o výměně majetku mezi německými energetickými skupinami E.ON a RWE. Oznámila to SPP v dnešním prohlášení. E.ON již dříve uvedl, že by mohl prodat plynárenské a elektrárenské aktivity firmy innogy v České republice.

SPP podle prohlášení nyní pozorně sleduje stav dohody o výměně majetku mezi E.ON a RWE, kterou posuzuje Evropské komise (EK). Pokud by komise rozhodla, že je nutné prodat část majetku na Slovensku, v Česku nebo Maďarsku, bude se snažit zahájit jednání o nákupu těchto aktiv.

Německé energetické firmy RWE a E.ON jsou aktivní v celém elektrárenském dodavatelském řetězci, od výroby přes velkoobchodní prodej distributorům až po maloobchodní prodej elektřiny konečným spotřebitelům. Podniky se loni dohodly na složité výměně majetku, po které bude RWE působit převážně ve výrobě elektřiny a na velkoobchodním trhu, zatímco E.ON se zaměří na distribuci a maloobchodní prodej elektřiny a plynu. V rámci dohody si firmy také rozdělí innogy, dceřinou společnost RWE.

EK již povolila firmě RWE koupit aktivity v oblasti obnovitelné a jaderné energie od německé firmy E.ON. O části dohody týkající koupě části aktivit innogy firmou E.ON měla EK podle zdrojů rozhodnout červenci, zatím se tak nestalo.

Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování plánovaného převzetí části majetku firmy innogy společností E.ON letos v březnu. Vyjádřila obavy, že převzetí by mohlo omezit konkurenci a zvýšit ceny v některých členských státech EU. V červnu pak šéf E.ON oznámil, že v rámci ústupků nabídl EK prodej plynárenských a elektrárenských aktivit innogy v Česku, prodej části svých elektrárenských aktivit v Maďarsku a některá další opatření.

Zdroj: ČTK

Český průmysl v červnu zaznamenal nejhorší výkon od července 2016. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Výsledek podle nich naznačuje zpomalování růstu hospodářství, které tak ukazuje, že není imunní vůči světovému vývoji. Průmyslová výroba v Česku po čtyřech měsících růstu v červnu meziročně oslabila o 3,8 procenta

„Produkce před očištěním ukázala nejslabší hodnotu za téměř tři roky a citelně zaostala za tržním očekáváním. Podobné je to ovšem i s výsledkem po očištění o pracovní dny, který i tak ukazuje poměrně značnou zápornou hodnotu,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Pokles podle něj přitom vykazuje většina klíčových odvětví včetně výroby aut, která se v červnu stala po čtyřměsíční růstové šňůře hlavní brzdou průmyslové výroby.

Za nejhorším výsledkem od roku 2016, který ovlivnilo načasování letních závodních dovolených, stojí zejména slabý výkon automobilového průmyslu, kovodělný a energetický sektor, doplnil analytik Raiffeisenbank František Táborský. Negativní vývoj podle něj potvrzují i detailní statistiky. Nové zakázky poklesly oproti předchozímu roku o deset procent, a to jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Zároveň dále klesla zaměstnanost, tentokrát zpomalil i růst mezd. To, co naznačovaly předběžné ukazatele v posledních měsících, se tak stává realitou a tuzemský průmysl se dostává do útlumu, dodal.

„Zatímco doposud se průmyslu vcelku dařilo, červnové statistiky vrhají na jeho kondici stín pochybností,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Červnové výsledky průmyslu podle něj dávají tušit, že česká ekonomika v důsledku slábnoucí zahraniční poptávky dále zpomaluje. Eskalující obchodní války, hrozba divokého brexitu a zejména pak nižší čínská poptávka podepisující se na německém průmyslu, pro který ten český funguje jako subdodavatel, optimismu nepřidají, poznamenal.

Ačkoli se předpokládalo, že červnová čísla z průmyslu budou slabší, dnešní hodnoty byly ještě více negativní, než analytici očekávali, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Kvůli slabším červnovým hodnotám činí průměrný růst průmyslu v první polovině letošního roku ‚kladnou‘ nulu a na základě méně příznivého vývoje předstihových ukazatelů důvěry by podle něj byla stagnace průmyslu v letošním roce ještě do jisté míry pozitivní výsledek.

Analytik společnosti Deloitte David Marek dokonce uvedl, že prognóza vývoje průmyslové výroby pro celý letošní rok se poprvé posunula pod nulu. „Nyní nám vychází pokles o 0,2 procenta,“ podotkl.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo zemědělství dostane oproti původnímu návrhu 23 miliard korun v roce 2020 z národních zdrojů o miliardu více. Po dnešní schůzce ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) a ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) to uvedly jejich úřady v tiskových zprávách. Ministerstvo původně požadovalo zvýšení rozpočtu o 1,5 miliardy korun.

Z miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. Ministerstvo zemědělství tak bude hospodařit s rozpočtem z národních zdrojů ve výši 24 miliard, celkový rozpočet je pak naplánován na 55,9 miliardy korun, zhruba o 1,5 miliardy méně než letos. V případě potřeby bude moci ministerstvo požádat o další peníze na řešení mimořádných událostí, zejména na boj proti kůrovcové kalamitě.

„Peníze, které jsme dnes vyjednali, chceme použít zejména na boj s kůrovcem a obnovu lesů po kalamitě. Část peněz také půjde do projektů, které mají zmírnit dopady sucha. Prioritou pro nás zůstává zajištění pitné vody pro obyvatele a bezpečnost potravin. I proto nadále odmítám snižovat výdaje pro naše dozorové orgány, ať už je to Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa,“ uvedl ministr Toman.

Na národní zemědělské dotační tituly plánuje ministerstvo zemědělství stejný rozpočet jako v letošním roce, tedy 3,8 miliardy korun. Mimo řešení sucha, vodohospodářských projektů či situace v lesích půjdou peníze také do dohledu nad kvalitou potravin či na spolufinancování evropských projektů, uvedl mluvčí úřadu Vojtěch Bílý v tiskové zprávě.

ČSSD považuje nynější návrh rozpočtu za nerealistický, kvůli chybějícím penězům v kapitolách ministerstev patřících sociální demokracii neodpovídá podle ní vládnímu programu. Předseda ČSSD Jan Hamáček to napsal v dopise premiéru Andreji Babišovi (ANO). Minulý týden špičky sociální demokracie oznámily, že jejich ministerstvům chybí přes 20 miliard korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí požaduje 11 miliard navíc, vnitro pět až šest miliard, zahraničí 1,5 miliardy, resort kultury přes 700 milionů. Babiš vzkázal už dřív ministrům koaličního partnera, že by měli šetřit. Schillerová varovala před prohloubením navrhovaného 40miliardového schodku na 62 miliard korun, což je podle ní nepřijatelné.

Zdroj: ČTK

Donald Trump minulý týden ohlásil další rozšíření cel na dovoz z Číny. Prohlášení spustilo okamžitou reakci finančních trhů. Čínská měna poprvé v tomto desetiletí oslabila nad hranici 7 juanů za dolar. Rostoucí napětí způsobilo posílení amerického dolaru, japonského jenu a zlata. 

Jedná se totiž o aktiva, kde obchodníci schovávají své prostředky v dobách nejistoty. Podobně, ale v mnohem menším měřítku, fungují i kryptoměny. Bitcoin posiluje k hranici 12 000 dolarů. Opačný efekt má situace na australský dolar a na novozélandský dolar. Obě měny zaznamenaly mírný propad. Ve světle současné situace lze očekávat další snížení ochoty riskovat ze strany obchodníků. Čína se připravuje na odvetné opatření. Mezi prvními je pak nesplnění slibu o zvýšení dovozu americké zemědělské produkce.

Americká společnost Google umožní svým rivalům koupit si možnost získat status výchozího vyhledávače u nových přístrojů s operačním systémem Android nabízených v Evropě. Google to dnes oznámil na svém blogu. Návrh je další snahou firmy odvrátit hrozbu nových sankcí od Evropské komise (EK) za antimonopolní chování. Provozovatel českého vyhledávače Seznam nicméně agentuře Reuters sdělil, že zatím není jasné, jaký dopad bude tato nabídka mít.

Nové chytré telefony a tablety s Androidem prodávané v Evropě od začátku roku 2020 umožní vybrat si výchozí vyhledávač ze čtyř nabídek, uvedl Google. Poskytovatelé vyhledávačů přitom budou moci v aukci Googlu soutěžit o místo na „obrazovce výběru“.

Před prvním použitím se uživatelům objeví obrazovka výběru s nabídkou čtyř vyhledávačů a spotřebitelé si sami vyberou, který z těchto vyhledávačů preferují. Jedním z nabízených vyhledávačů bude Google a na zbývajících třech místech se objeví vyhledávače těch, kteří pro danou zemi předloží nejvyšší nabídky.

Nabídka Googlu přichází po loňské pokutě 4,34 miliardy eur (101 miliard Kč), kterou firma dostala od Evropské komise za to, že blokuje konkurenci, protože do chytrých telefonů a notebooků s Androidem předinstalovává svůj prohlížeč Chrome a vyhledávací aplikace Googlu. EK uvedla, že bude celý proces pečlivě sledovat.

„Rozhodnutí nabízí konkurenčním poskytovatelům vyhledávání možnost uzavřít exkluzivní předinstalační dohody s výrobci chytrých telefonů a tabletů. To nebylo dříve možné,“ řekl mluvčí EK. „Viděli jsem v minulosti, že obrazovka výběru může být účinným způsobem, jak podpořit možnost výběru pro uživatele.„

Bývalý ředitel Seznamu a nynější partner konzultační firmy poskytující mu poradenské služby Michal Feix uvedl, že je těžké komentovat něco na základě snímku obrazovky a několika vět. Google podle něj zatím Seznam nekontaktoval a předpokládá, že ani další firmy, takže je nutné počkat, až budou známy všechny důležité detaily.

Někteří další konkurenti ale už plán Googlu kritizují. Provozovatel německého vyhledávače Ecosia uvedl, že Google si vytváří nový zdroj příjmů. Nařízení EU tak sice bude slovně plnit, podstata tohoto nařízení však splněna nebude.

„Pokud se rozhodneme vstoupit do aukce a platit Googlu za privilegium být možným vyhledávačem v systému Android, bude to pravděpodobně na úkor milionů stromů, které bychom jinak mohli vysadit,“ řekl generální ředitel Christian Kroll. Ecosia se označuje za etický vyhledávač a svůj zisk používá k vysazování stromů.

Návrh kritizuje i další německý vyhledávač Cliqz. „Pokud vyhraje zakázku ten s vyšší nabídkou a ne ten nejlepší vyhledávač, pak největším poraženým jsou uživatelé. Volba by měla být o výběru toho, který dává nejvíce soukromí nebo je nejvíce inovativní,“ prohlásil generální ředitel Marc Al-Hames.

Zdroj: ČTK

O 2,1 miliardy liber (59,3 miliardy Kč) zvýšila britská vláda objem finančních prostředků určených na přípravy na případný odchod Británie z Evropské unie bez dohody. Oznámil to dnes ministr financí Sajid Javid. Premiér Boris Johnson avizoval, že hodlá Spojené království z EU vyvést na konci října – ať už se s Bruselem dohodne na podmínkách, či nikoli. Televize Sky News získala vládní dokument, podle kterého v prvních týdnech po brexitu bez dohody hrozí „panika spotřebitelů“, nedostatek potravin a neklid v Severním Irsku.

„Vzhledem k tomu, že do odchodu Spojeného království z Evropské unie zbývá jen 92 dní, je nezbytně důležité, abychom zintenzivnili plánování,“ řekl dnes Javid. Zdůraznil, že Británie chce dohodu s EU, trvá ale na tom, aby z ní zmizela podle něj „antidemokratická“ irská pojistka. Ta má po brexitu zabránit hraničním kontrolám mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Pokud se dohodu uzavřít nepodaří, nebude podle Javida Londýn váhat odejít i bez ní.

Dodatečné více než dvě miliardy liber by se měly použít mimo jiné na zajištění hranic, vytvoření zásob léků a podporu firem. Část peněz poputuje také na logistiku – zajištění trajektové dopravy a skladovacích prostor. Zhruba 138 milionů liber (3,9 miliardy Kč) ministerstvo financí vyčlenilo na osvětovou kampaň, která by podle agentury Reuters mohla být jednou z největších v mírových dobách. Část této sumy poputuje také na konzulární pomoc Britům, kteří by se po brexitu bez dohody dostali do problémů v zahraničí.

Jak by mohla tato varianta odchodu z EU vypadat v praxi rozebírá vládní dokument vytvořený v posledních týdnech úřadování premiérky Theresy Mayové, který dnes zveřejnila televize Sky News. V interním materiálu s označením „citlivé“ zřejmě britská vláda poprvé shrnula nejčernější scénáře brexitu bez dohody.

První den po odchodu bez dojednaných podmínek by mohl podle dokumentu přinést zpomalení přepravy zboží a osob z Británie do EU, de facto ukončit obchodování se zemědělskými produkty na irské hranici či způsobit výkyvy na finančních trzích. Do 14 dní by se mohla dostavit panika spotřebitelů a problémy s dodávkami potravin, hrozí také zvýšená aktivita organizovaného zločinu „včetně pašování lidí a nelegální migrace“. V kolonce „první měsíc“ se pak uvádí „potenciální výzvy ohledně práva a pořádku“ v Severním Irsku nebo možnost návratu Britů, kteří by nebyli schopni plnit podmínky pro pobyt v členských zemích unie.

Dnešní oznámení ministerstva financí znamená, že britská vláda na přípravy na brexit bez dohody vydá celkem nejméně 6,3 miliardy liber (178 miliard Kč), upozornila agentura Reuters.

Javidův předchůdce Philip Hammond, který je odpůrcem neřízeného odchodu Británie z EU, čelil kritice z řad příznivců brexitu, že na možnost odchodu bez dohody Spojené království málo připravuje.

Stínový ministr financí John McDonnell dnes v reakci na Javidův krok uvedl, že jde o „odpudivé mrhání penězi daňových poplatníků„, neboť většina poslanců v parlamentu před časem dala jasně najevo, že odchod Británie z EU bez dohody chtějí zablokovat. „Tato vláda mohla vyloučit brexit bez dohody a ty miliardy vynaložit na školy, nemocnice a lidi,“ řekl McDonnell.

Zdroj: ČTK 

Kurz amerického dolaru se dnes opět příliš nemění. Většina obchodníků čeká na dnešní konec dvoudenního zasedání měnového výboru centrální banky USA (Fed), který by poprvé od finanční krize v roce 2008 měl snížit hlavní úrokovou sazbu.

Kolem 17:15 SELČ dolarový index, který sleduje hodnotu dolaru ke koši šesti předních světových měn, se zvýšil o 0,1 procenta na 98,11 bodu. Vůči euru dolar posílil o 0,2 procenta na 1,1134 USD, k jenu zůstal bez větších změn na 108,60 JPY. Euro vůči jenu kleslo o 0,2 procenta na 120,92 JPY.

Zhruba 79 procent obchodníků věří, že Fed dnes oznámí snížení úroků o čtvrt procentního bodu. Očekávání vyššího snížení úroků se nedávno zmírnila díky silnějším statistickým údajům, než se čekalo, včetně údajů o ekonomickém růstu za druhé čtvrtletí, důvěře spotřebitelů a zaměstnanosti v soukromém sektoru.

Snížení má být podle analytiků jen „pojistkou“ s cílem ochránit americkou ekonomiku před globálními nejistotami a obchodním tlakem. Jiné země, na rozdíl od Fedu, snižují úroky, protože čelí vážnějším rizikům. Nicméně trhy se zaměří hlavně na takzvanou signalizaci měnové politiky, tedy výhled záměrů Fedu v oblasti budoucí měnové politiky. Měla by naznačit, zda je současné snížení pouze jednorázovou záležitostí, anebo začátkem cyklu snižování úroků. Trhy nyní očekávají do konce roku trojí snížení úroků, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Litecoin, kryptoměna číslo 4 dle tržní kapitalizace, vysílá pozitivní signál, který by mohl provázet výrazný růst ceny. Ve světě kryptoměň však nezáleží pouze na vyjádření hodnoty v dolarech. Podstatně důležitějším faktorem je pro obchodníky vyjádření ceny v Bitcoinech. Logika je jednoduchá. Pokud Bitcoin zaznamenává vyšší růsty cen než konkurence v podobě např. Litecoinu, je investice do něj z logiky výhodnější. Investice do alternativních kryptoměn má tedy smysl pouze v případě, že takový „altcoin“ zaznamenává posílení vůči Bitcoinu. 

Půlení odměn pro těžaře Litcoinu je za dveřmi. Půlení odměn je běžně provázeno růstem ceny takových kryptoměn. Především kvůli snížení míry emise nových jednotek. Ani přes tento fakt nezaznamenává Litecoin posílení vůči Bitcoinu. Stále se pohybuje okolo hranice 0,0094 BTC za LTC. V dolarovém vyjádření se Litecoin pohybuje okolo 88,57 USD za LTC. O víkendu zaznamenal Litecoin růst nad hranici 89 USD za LTC. Vysvětlení, proč nedochází předpokládanému k růstu ceny, může být dvojí. Prvním je, že výrazný růst ceny teprve přijde. Druhým je, že plánované půlení, jehož datum je známé roky dopředu, je v ceně LTC obchodníky již započítáno. Obchodování s alternativními kryptoměnami je ještě o stupínek rizikovější, než obchodování s BTC. Nelze tedy s jistotou předvídat vývoj cen. Lze však předpokládat, že cena LTC minimálně nebude do půlení odměn klesat.

Praha 25. července (ČTK) – Vláda bude do budoucna schvalovat všechny investiční pobídky, nejen velké strategické projekty. Pobídky chce zaměřit na projekty s vyšší přidanou hodnotou a spojené s tvorbou kvalifikovanějších pracovních míst. Počítá s tím novela zákona o investičních pobídkách, kterou po Sněmovně schválil i Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, snížit se mají rovněž nároky na státní rozpočet. Ministerstvo průmyslu očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky z výroby s nižší přidanou hodnotou. Poslanci při schvalování ve Sněmovně vyloučili možnost poskytovat pobídky na budování call center. Do zákona však vložili lhůtu pro vládu, aby o žádostech rozhodla do třech měsíců.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dnes řekl senátorům, že zákon je již za zenitem a je potřeba ho změnit. Zdůrazňoval, že investiční pobídky nebyly určeny pouze pro zahraniční investory, ale i pro domácí firmy. Ministr na dotazy senátorů ohledně vyšší přidané hodnoty upřesnil, že v zásadě půjde o firmy, které prokazatelně vynakládají peníze na vývoj a prokazatelně spolupracují s univerzitou nebo výzkumnou organizací.

Vláda se podle Havlíčka snaží přiblížit pobídky i středním a menším firmám. Uvedl, že v současné době směřuje do výzkumu a vývoje směřuje v tuzemsku 1,8 procenta hrubého domácího produktu a vláda by ráda posílila tuto částku až na 2,5 procenta. K tomu je podle ministra nutné motivovat také soukromý sektor.

Pobídky mají nyní formu slevy na dani z příjmů firem, hmotné podpory na pracovní místo, hmotné podpory na školení a rekvalifikaci či hmotné podpory na pořízení dlouhodobého majetku. Podporovány jsou zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb.

Zdroj: ČTK

Praha 25. července (ČTK) – Počet společností prodaných v roce 2018 na českém trhu kapitálových investic soukromého kapitálu byl loni proti roku 2017 zhruba dvojnásobný. Objem nových peněz od investorů, tedy fundraising, dosáhl 5,1 miliardy Kč, nejvíce za posledních 11 let. Loni se zároveň uskutečnilo méně nových investic než v roce 2017. Vyplývá to ze společné zprávy společnosti Deloitte a Czech Private Equity & Venture Capital Association (CVCA).

Hodnotu nových investic v loňském roce raketově vystřelil prodej Zentivy od Sanofi-Aventis mezinárodnímu PE fondu Advent International.

„Ačkoli se na českém trhu podobné transakce čas od času objeví, trh patří co do velikosti transakcí spíše mezi ty střední. Zbývající investiční aktivita soukromého kapitálu byla v roce 2018 průměrná. Důvěru investorů pravděpodobně ovlivňuje mírné zpomalování ekonomiky. V investičním rozhodování je patrná vyšší opatrnost fondů, zejména s ohledem na rostoucí cenová očekávání prodávajících,“ uvedl partner v finančního poradenství Deloitte Dušan Ševc.

Ve struktuře obchodů je patrná sílící aktivita lokálních a slábnoucí přítomnost mezinárodních fondů. Místní fondy se zároveň více zaměřují na malé a střední podniky. Ty zaměstnávají více než 58 procent všech zaměstnanců a vytvářejí 55 procent hrubé přidané hodnoty vytvořené v podnikatelské sféře. „To je důvod, díky kterému vidíme nejen příležitost, ale i hluboký smysl pro investice do malých a středních firem,“ upozornila zakladatelka fondu Espira nvestments, Andrea Ferancová Bartoňová.

Proti loňskému roku výrazně stoupla hodnota divestic (prodejů podílů). Celkem jich bylo devět v celkovém objemu zhruba 4,6 miliardy korun „Fondy se chovají naprosto logicky, když v době vysokého zájmu trhu o nákup prodávají portfoliové společnosti, u kterých již vyčerpaly svůj potenciál, a přinášejí tak svým investorům lepší zisky. Samozřejmě za tohoto stavu mají naopak mnohem složitější situaci při hledání nových investic,“ doplnila výkonná ředitelka CVCA Zuzana Picková.

České private equity a venture capital fondy loni nasbíraly rekordní sumu na investice. „Těší nás především to, co by ještě před pěti lety bylo takřka nemyslitelné. Domácí fondy jsou nyní běžně schopné získávat kapitál od domácích subjektů, a to dokonce od typově velmi širokého spektra, od institucí až po individuální investory,“ zakladatel fondu SkyLimit Industry Jaroslav Sopuch.

Náznaky zpomalení ekonomiky se projevují nejen v Česku ale i v očekáváních středoevropských investorů. Menší množství akvizic proti loňsku v regionu střední Evropy je vyváženo nárůstem divestic. „Je to zřejmě kvůli tomu, že období vysokých valuací, které tolik nepřeje investicím, je tím správným časem na ‚sklizeň‛,“ podotkl Ševc.

Zdroj: ČTK