Míra nezaměstnanosti v Británii se v tříměsíčním období do konce července poprvé od březnových karanténních opatření zvýšila. Dostala se na 4,1 procenta, zatímco v předchozím tříměsíčním období do června byla na 3,9 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Počet zaměstnaných ale klesl méně, než se čekalo.

Zvýšení míry nezaměstnanosti odpovídá i prognóze ekonomů, kterých se dotazovala agentura Reuters. Počet zaměstnaných klesl o 12.000, zatímco analytici v průměru očekávali propad o 125.000 lidí.

Z údajů britského daňového úřadu vyplývá, že v období od března do srpna klesl počet zaměstnanců firem o 695.000 lidí ve srovnání se zpřesněným počtem 659.000 lidí v rozmezí od března do července.

Ekonomové mají za to, že pracovních míst ubude, protože v říjnu má skončit vládní podpůrný programu, který brání propouštění.

„Pro mnohé to je nesnadné období, protože pandemie i nadále zásadně ovlivňuje pracovní místa i živobytí,“ komentoval vývoj britský ministr financí Rishi Sunak. „Mou prioritou proto zůstává ochrana pracovních míst a pomoc lidem v návratu do práce,“ dodal.

Počet volných míst se v tříměsíčním období do konce srpna zvýšil na 434.000. To je sice o 30 procent více než v období od dubna do června, ale zároveň polovina úrovně před pandemií.

Zdroj: ČTK

Evropský automobilový průmysl vyzval vyjednavače z Evropské unie a rexritánie k bezodkladnému dosažení dohody o volném obchodu. Varoval, že neúspěch jednání by mohl automobilovému sektoru v příštích pěti letech způsobit obchodní ztráty až za 110 miliard eur (2,9 bilionu Kč) a ohrozit výrobu zhruba tří milionů vozidel. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) dnes upozornilo, že evropský automobilový sektor už letos kvůli koronavirové krizi přišel o produkci v hodnotě kolem 100 miliard eur.

„Aby se toto odvětví zaměstnávající 14,6 milionu lidí vyhnulo druhému hospodářskému úderu, vyzývá vyjednavače k bezodkladnému dosažení dohody, která zajistí nulová cla,“ dodalo sdružení.

Pokud vyjednávači do konce roku dohody nedosáhnou, bude obchod mezi EU a Británií podléhat nepreferenčním pravidlům Světové obchodní organizace (WTO). To by znamenalo desetiprocentní cla na osobní auta a cla až 22 procent na dodávkové a nákladní automobily. Cla by navíc zasáhla i dodavatele automobilových součástek, upozorňuje ACEA.

„Automobilový průmysl potřebuje stabilní a spolehlivé podmínky. Obě strany by utrpěly velkou újmu, pokud by odchod Británie (z EU) skončil zavedením cel ve vzájemném obchodě,“ uvedla prezidentka německého svazu automobilového průmyslu VDA Hildegard Müllerová.

„Šok v podobě cel a dalších obchodních bariér by prohloubil škody, které způsobila globální pandemie a hospodářská recese,“ upozornil šéf britského svazu výrobců a prodejců automobilů SMMT Mike Hawes.

Zdroj: ČTK

Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v červenci meziměsíčně zvýšil o 6,6 procenta. Oznámil to dnes britský statistický úřad (ONS). Ekonomika rostla už třetí měsíc po sobě díky uvolňování opatření proti koronaviru. Přesto zůstává hluboko pod předkrizovou úrovní a růst byl i pomalejší než v červnu, kdy hospodářství přidalo 8,7 procenta.

Ekonomická aktivita oživovala díky otevírání barů, restaurací a hospod. Červencový růst byl zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kteří jej odhadovali na 6,7 procenta. Ve srovnání s únorem, tedy předtím než Británii zachvátil koronavirus, byl však výkon hospodářství o 11,7 procenta slabší.

„Britská ekonomika jde nadále cestou oživení, musí ale stále dohnat téměř polovinu HDP ztraceného od začátku pandemie,“ uvedl statistik ONS Darren Morgan.

Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. Od ledna do března, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie, se hrubý domácí produkt (HDP) snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Britská ekonomika, která je šestá největší na světě, je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dva kvartály hospodářského poklesu po sobě.

Libra po zveřejnění dnešních údajů oslabila vůči dolaru. Reagovala na oproti očekávání slabší růst sektoru služeb, který je pro ekonomiku klíčový.

Zdroj: ČTK

Americké podniky působící v Číně mají čím dál větší obavy, že obchodní spory mezi Pekingem a Washingtonem budou pokračovat ještě několik let. Vyplývá to podle agentury AP z výsledků výročního průzkumu americké obchodní komory v Šanghaji a poradenské společnosti PWC China.

Podíl podniků, které očekávají, že spory budou trvat ještě minimálně tři roky, se podle průzkumu zvýšil na polovinu z necelé třetiny v loňském roce. „Americké podniky v Číně by rády viděly, aby tyto dvě země rychle vyřešily své zbývající neshody a snížily napětí,“ uvedl prezident americké obchodní komory v Šanghaji Ker Gibbs.

Pouze 29 procent podniků podle průzkumu plánuje v letošním roce zvyšování investic v Číně, zatímco loni to bylo 47 procent. Průzkum se konal zhruba od poloviny června do poloviny července a zapojilo se do něj 346 podniků z různých odvětví, včetně automobilového či farmaceutického průmyslu.

Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem narušené obchodní válkou se v letošním roce ještě více zkomplikovaly, a to mimo jiné kvůli koronaviru, vývoji v Hongkongu či novým americkým opatřením namířeným proti čínským technologickým firmám.

Americký prezident Donald Trump tento týden opět hovořil o možnosti oddělení americké ekonomiky od čínské. Spojené státy by podle něj nepřicházely o peníze, kdyby s Čínou přestaly obchodovat.

Zdroj: ČTK

Zpráva publikovaná v minulém týdnu na webu Česko-chilské obchodní a průmyslové komory, která prezentuje výsledky studie zpracované Světovou bankou, potvrzuje, že Chile patří mezi země, v nichž se vyplatí investovat do solární energie. Do kategorie zemí s excelentními podmínkami pro fotovoltaiku v rámci latinskoamerického regionu patří vedle Chile také Argentina, Mexiko a Peru. Své projekty fotovoltaických elektráren v Chile realizuje také česká společnost Solek.

Světová banka vypracovala globální mapu demonstrující potenciál využití sluneční energie po vyloučení fyzických, enviromentálních a dalších faktorů. Podle závěrů vydané zprávy kolem 20 % světové populace žije v 70 zemích s vynikajícími podmínkami pro rozvoj fotovoltaiky. Celkem 93 % světové populace žije v zemích s průměrným denní solárním potenciálem od 3.0 do 5.0 kWh na kilowatt instalovaného výkonu (kWh/kWp), zatímco přibližně 70 zemí má vynikající podmínky pro rozvoj solární fotovoltaické energie a průměrný denní výkon vyšší než 4.5 kWh/kWp.

Obdobné globální hodnocení na úrovní zemí dosud neexistovalo, nová studie se proto snaží zaplnit tuto mezeru hodnocením teoretického potenciálu (obecného solárního zdroje), praktického potenciálu (zohlednění dalších faktorů ovlivňujících účinnost přeměny fotovoltaických panelů a využití půdy) a ekonomického potenciálu výroby fotovoltaické energie (s ohledem na zjednodušené vyhodnocení nákladů na výrobu elektřiny).

Zpráva je založena na údajích poskytnutých Světovou bankou prostřednictvím Globálního solárního atlasu (Global Solar Atlas), bezplatného online nástroje obsahujícího nejnovější informace o potenciálu využití solárních zdrojů v jednotlivých zemích po celém světě.

Mimo latinskoamerický region nabízejí příznivé podmínky pro rozvoj solární energie země Blízkého východu, severní a subsaharské Afriky, Afghánistán, Austrálie, Írán, Mongolsko, Pákistán a celá řada tichomořských ostrovů a ostrovů Atlantského oceánu. 

V peněžence má kartu od Mastercard Inc. téměř každý, řadí se totiž mezi největší poskytovatele elektronických platebních systémů na celém světě. Kreditní karty umožnují platební transakce na desítkách milionů akceptačních bodů.

Společnost má pod sebou primárně značky Mastercard, Maestro a Cirrus. Navíc nabízí poskytování velkého objemu údajů o nákupním a spotřebním chování jednotlivých skupin uživatelů.

Cílová cena akcie je stanovena až na 415 amerických dolarů. Ve druhém kvartálu letošního roku společnost Mastercard zaznamenala tržby 3,34 miliard dolarů. Tržby společnosti se i přes pandemii koronaviru zvýšily o 3 procenta.

O rok dříve poskytovatel platebních systémů realizoval buybacky v hodnotě 1,9 miliard USD. Celkem 18 z 23 analytiků doporučuje koupi akcií Mastercard. Ty vzrostly o 11,3 procentního bodu.

Americké akcie oslabily už třetí seanci za sebou. Investoři se dále zbavují technologických akcií. Tituly amerického výrobce elektromobilů Tesla za sebou mají nejhorší den za půl roku, ztratily zhruba pětinu hodnoty.

Index Dow Jones klesl o 2,25 procenta na 27.500,89 bodu. Širší index Standard & Poor’s 500 oslabil o 2,78 procenta na 3331,84 bodu. Index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 4,11 procenta na 10.847,69 bodu.

S ohledem na největší propady akcií za seanci přišly společnosti Facebook, Amazon, Apple, Tesla, Microsoft, Alphabet a Netflix úhrnem o jeden bilion dolarů (22,5 bilionu Kč) z tržní ceny ve srovnání se stavem ke 2. září.

Jen akcie Tesly dnes obchodování uzavřely poklesem o 21 procent. Do pátečního konce obchodování si akcie Tesly připsaly od počátku roku zhruba 400 procent. Téhož dne nebyla Tesla překvapivě zařazena do akciového indexu Standard & Poor’s 500.

Propad akcií amerického výrobce elektromobilů začal už před zahájením seance a umocnilo jej oznámení americké automobilky General Motors (GM), že se dohodla na strategickém partnerství s výrobcem elektrických nákladních aut Nikola. Akcie GM dnes stouply o necelých osm procent, zatímco tituly výrobce Nikola vzrostly o bezmála 41 procent.

Na devizových trzích dnes na čtyřtýdenní maximum vystoupal americký dolar. Přispěl k tomu propad libry na čtyřtýdenní minimum kvůli obavám z brexitu bez dohody a nechuti investorů riskovat na akciových trzích.

Kolem 22:15 SELČ libra k dolaru klesala o 1,3 procenta na 1,2989 USD. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši předních světových měn, ve stejnou dobu stoupal o 0,8 procenta na 93,46 bodu. Euro vůči dolaru oslabovalo o 0,3 procenta na 1,1779 USD. Vůči japonskému jenu dolar klesal o 0,2 procenta na 106,04 JPY.

V Londýně dnes začalo osmé kolo jednání o budoucích vztazích mezi Británií a Evropskou unií. Britský premiér Boris Johnson je chce dokončit do poloviny října, nebo se obejít bez dohody.

Pocit krize vyvolala zpráva listu Financial Times, že předseda legislativní rady britské vlády Jonathan Jones rezignoval. Podle britských médií tak učinil proto, že nesouhlasí s plánem přijmout zákon, který by zneplatnil část brexitové dohody.

Zdroj: ČTK

Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.

První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.

Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst, uvedla agentura Reuters.

V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.

Ekologická organizace Greenpeace ale tvrdí, že energetická strategie nereflektuje výzvy spojené s klimatickou krizí a je odtržená od ekonomické reality. „Plán počítá s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny v roce 2030 a nespecifikuje termín, kdy Polsko uhlí opustí,“ píše se v jejím prohlášení.

Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.

Polská vláda chce společně s odbory do konce září připravit plán restrukturalizace uhelného průmyslu. Vláda hodlala uzavřít dva uhelné doly, kvůli tlaku odborů však od tohoto záměru upustila.

Polský uhelný průmysl se potýká s poklesem poptávky, který prohloubila koronavirová krize, protože snížila spotřebu energie. Řada horníků se přitom sama koronavirem nakazila, což vedlo k přerušení některých těžebních aktivit. Náklady na využívání uhlí se navíc zvyšují v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.

Zdroj: ČTK

Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v září pátý měsíc za sebou vzrostla, nachází se tak na nejvyšší úrovni od února. Ukázaly to výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila společnost Sentix. Index důvěry se zvýšil na minus osm ze srpnových minus 13,4 bodu. Překonal tak očekávání analytiků, kteří jeho zářijovou hodnotu v anketě agentury Reuters předpovídali na minus 10,5 bodu.

„Recesi jsme ještě nepřekonali,“ upozornil nicméně šéf Sentixu Manfred Hübner.

Dílčí index, který sleduje hodnocení současné situace, vzrostl na minus 33 ze srpnových minus 41,3 bodu. Nacházel se tak nejvýše od března. Index očekávání stoupl na 20,8 z 19,3 bodu. Průzkum se uskutečnil v období od 3. do 5. září mezi více než tisícem investorů.

Výsledky průzkumu rovněž ukázaly, že pátý měsíc za sebou vzrostla také důvěra v německou ekonomiku, která je největší v eurozóně. „Cesta z recese je dlouhá a také v případě Německa investoři pochybují, že propad způsobený koronavirem bude možné plně vykompenzovat během jednoho roku,“ uvedl nicméně Hübner.

Statistický úřad Eurostat v polovině srpna potvrdil, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve druhém čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o rekordních 12,1 procenta. Ve třetím čtvrtletí analytici podle nedávného průzkumu agentury Reuters očekávají růst HDP o 8,1 procenta. Předpokládají ale, že úplné zotavení ekonomiky eurozóny z koronavirové krize zabere nejméně dva roky.

Zdroj: ČTK

Průmyslová ýroýroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl diverzifikovaný,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Na jedné straně se řada odvětví objemem výroby přiblížila k úrovni před pandemií, jako například výroba aut, na druhé straně některá odvětví stále ztrácí, jako třeba těžební či hutní průmysl, dodal.

Produkce motorových vozidel byla v červenci v meziročním srovnání nižší o necelé procento. V červnu přitom proti stejnému období předchozího roku ztrácela více než 13 procent a v květnu byla nižší o více než 45 procent.

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků proti loňskému červenci klesla o více než deset procent, výroba strojů a zařízení byla nižší o 9,3 procenta a produkce pryžových a plastových výrobků o sedm procent. Naopak výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu vzrostla o 7,7 procenta, produkce papíru a výrobků z něj byla vyšší o 6,7 procenta a mírně se zvýšila rovněž a výroba elektřiny, plynu a tepla a klimatizovaného vzduchu.

Hodnota nových zakázek v červenci klesla meziročně o 3,6 procenta. „Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 1,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 7,8 procenta,“ uvedli statistici.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o čtyři procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK