Zatím jen třetina českých firem začala využívat výhod, které poskytuje únorová dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Japonskem. Firmy i nadále platí clo v plné výši, ačkoli mohou získat nulovou nebo sníženou celní sazbu. Snižují tím svou konkurenceschopnost.

Vyplývá to z nových výsledků šetření, které provedla firma Gerlach. Ta poskytuje celní služby pro exportéry i dovozce. Podle Svazu průmyslu a dopravy a agentury CzechTrade dohoda nové příležitosti přinese dlouhodobě.

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem vstoupila v platnost letos v únoru. Ruší na 99 procent cel na japonské zboží prodávané do EU, zatímco u vývozu z EU do Japonska ruší 94 procent cel. Čeští strojaři a další exportéři díky ní mohou snadněji proniknout na japonský trh a na clech uspořit přes 2,4 miliardy korun. Export do Japonska se podle Svazu exportérů v posledních třech letech pohybuje kolem 20 miliard Kč.

Šéf společnosti Gerlach, odborník na celní problematiku Luděk Procházka, říká, že firmy stále zatěžují zboží zbytečnými vstupními náklady, místo aby zvyšovaly jeho konkurenceschopnost na trhu. „Firmy mohou dohodu využít v rámci své cenové politiky buď ke snížení prodejní ceny o ušetřené clo, nebo při zachování prodejní ceny zvýšit svou marži. Opravdu velkým benefitem je, že od letošního února je možné zpětně získat již uhrazené clo, a to ve lhůtě tří let od realizace obchodu,“ řekl ČTK.

SP ČR očekává, že se český export do Japonska zvýší v textilním, sklářském a zpracovatelském průmyslu. „Největší výhody dohody však vidíme zejména v oblasti netarifních bariér, tedy ve zlepšení přístupu na japonský trh, akceptace evropských předpisů a norem japonskými regulatorními orgány, volný přístup fyzických osob na trh za účelem podnikání a lepší přístup k veřejným zakázkám,“ reagoval ředitel sekce mezinárodních vztahů SP ČR Lukáš Martin.

Země je podle zástupce vládních agentur CzechInvest a CzechTrade v Japonsku Richarda Schneidera perspektivní. Už proto, že má jeden z technologicky nejvyspělejších světových trhů s významným podílem investic do výzkumu a vývoje. „Navíc má japonský strojírenský trh podobnou oborovou strukturu, jako ten český. Zmínit můžeme například spolupráci v oblasti kolejových vozidel,“ uvedl Schneider.

Příležitostí pro české firmy je i trend stárnoucí japonská populace.
„Od podepsané dohody si slibujeme navýšení vývozu našich strojů. Jen v letošním roce přepokládáme nárůst prodejů o 40 procent. Další významnou podporu představují technologie a komponenty od Schneider Electric, které nám zvyšují konkurenceschopnost na japonském trhu,“ reagoval šéf společnosti RWT Petr Rojek z Rychnova nad Kněžnou, výrobce a vývozce brousících strojů. Japonci se podle něj nejvíce zajímají o stroje pro letecký a automobilový průmysl nebo nábytkářství.

Zdroj: ČTK

Zdravotnická skupina FutureLife, která spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), dál rozšiřuje aktivity v oboru umělého oplodnění. V Rumunsku koupila společnost Gynera a v Irsku síť těhotenských ultrazvuků. Píšou to dnešní Hospodářské noviny (HN).

Skupina působí v pěti zemích, vedle Česka, Irska a Rumunska ještě v Británii a na Slovensku. Ročně kliniky FutureLife, kterých je 20, provedou 25.000 zákroků. Podle listu je FutureLife druhým největším evropským hráčem v umělém oplodnění.

„Společnost Gynera má doma asi deset procent trhu. Rumunsko jsme zvolili proto, že tamní trh je extrémně roztříštěný. Zároveň se tam začíná prosazovat částečné hrazení umělého oplodnění,“ uvedl výkonný ředitel FutureLife Matěj Stejskal. V Rumunsku je zhruba 20 klinik, z toho polovina v Bukurešti. Do budoucna tam chce FutureLife přikoupit další kliniky, obdobně, jak to začal dělat před pěti lety v Česku.

Skupina posiluje i v Irsku, které bylo po Británii druhou zahraniční akvizicí a kde dnes vlastní pět klinik a nově přikoupila síť ultrazvuků. „Zajímavostí je, že historicky máme spoustu pacientů z Irska, kteří jezdili do Česka. Zejména kvůli náboženské situaci, která v Irsku panovala, tam kliniky ani nebyly z ulice označené a byly téměř tabu,“ uvedl Stejskal. V Irsku se ale podle něj mění situace, od příštího roku bude stát umělé oplodnění hradit, dodal. Podobný trend je patrný téměř v celé Evropě, i proto hodlá FutureLife ještě letos expandovat do další země.

V oboru je světovou jedničkou španělská skupina IVI sídlící ve Valencii, v Evropě má čtyřicítku poboček. Před dvěma lety se spojila s americkou skupinou Reproductive Medicine Associates of New Jersey a získala dalších 26 klinik v Severní a Jižní Americe a Asii.

Zdravotnickou skupinu FutureLife založil v roce 2014 fond Hartenberg (vlastní 90,5 procenta) spolu s lékařem Ladislavem Zgaburem. Prvním nákupem bylo pražské Gyncentrum, nyní do skupiny patří 20 klinik umělého oplodnění, dvě polikliniky a několik diagnostických zařízení. Nekonsolidované tržby za loňský rok dosáhly 3,1 miliardy korun, v porovnání s rokem 2017 stouply o 12 procent.
Zdroj: ČTK

Členské země Evropské unie dnes formálně potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití. Cílem opatření, které se týká například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků, k nimž existují ekologičtější alternativy, je snížit množství plastového odpadu. Členské státy mají nyní nejvýše dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních zákonů.

Rozhodnutí členských zemí, které je završením celého legislativního procesu, dnes oznámila Rada EU v tiskové zprávě. Nová pravidla předložila Evropská komise přesně před rokem, od té doby se o jejich konečné podobě vyjednávalo. Evropský parlament text směrnice odsouhlasil v březnu.

Přestat by se tak měly prodávat jednorázové plastové příbory, talíře, úchyty k nafukovacím balónkům, polystyrenové obaly na potraviny a hrnky na nápoje určené k okamžité spotřebě a také další produkty z plastů, které mohou přispívat ke znečištění takzvanými mikroplasty.

Členské státy se také dohodly, že do roku 2029 by mělo být recyklováno devět desetin plastových lahví. Do roku 2025 budou muset takové lahve vyráběny alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu, do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na procent třicet.

Nové předpisy jsou namířeny také proti filtrům v tabákových výrobcích, jejichž součástí jsou nyní plasty. Cigarety a další výrobky, které takové filtry mají, budou muset být opatřeny příslušným upozorněním, včetně poznámky o škodách hrozících životnímu prostředí, pokud bude filtr odhozen jinam než do koše.

Členské země také mají přijmout kroky, aby výrazně snížily užívání plastových obalů na potraviny a nápoje, pro které zatím neexistují náhradní obaly.

Druhý největší britský výrobce oceli British Steel je na pokraji kolapsu a potřebuje finanční pomoc od vlády. V ohrožení je tak kolem 25.000 pracovních míst. Informují o tom dnes agentura Reuters a televize Sky News s odvoláním na své zdroje.

British Steel se snaží od vlády získat půjčku ve výši 30 milionů liber (zhruba 880 milionů Kč). Pokud nebude tato půjčka ještě dnes schválena, mohl by se podle zdroje agentury Reuters podnik již ve středu dostat pod nucenou správu.

Majitelem společnosti British Steel je investiční firma Greybull Capital. British Steel zaměstnává kolem 5000 lidí, na firmě navíc závisí dalších 20.000 pracovních míst v dodavatelském řetězci. Společnost Greybull Capital koupila ztrátový podnik v roce 2016 za jednu libru od indické ocelárny Tata Steel.
Zdroj: ČTK

Německá automobilka Volkswagen spolupracovala v 60. až 80. letech s brazilskou vojenskou diktaturou, vedla černé listiny vlastních zaměstnanců s uvedením jejich politické orientace, předávala je režimu a navíc umožňovala zatýkání levicově orientovaných pracovníků přímo v továrně. Informují o tom televizní a rozhlasové stanice NDR a SWR a list Süddeutsche Zeitung.

„Bezpečnostní služba VW hrála politickou roli. Když byl někdo členem odborů tak jako já, tak bezpečnostní služba zpracovala seznamy se jmény a ty předala represivnímu aparátu,“ vypráví čtyřiasedmdesátiletý Lucio Bellentani, který tehdy pro Volkswagen v Brazílii pracoval. Přímo v továrně byl člen zakázané komunistické strany zatčen koncem července 1972, následně byl dva roky vězněn a opakovaně podroben mučení ze strany brazilských bezpečnostních složek.

„Někdy se probudím křikem. Stane se to vždy, když se přes den zasazuji za vyrovnání se s obdobím vojenské diktatury. I dnes v noci tomu tak bylo. Zdálo se mi, že mě stejně jako tehdy znovu mučili,“ říká Bellentani, kterého podle jeho slov policisté bili už v areálu automobilky, čemuž ale tamní bezpečnostní služba jen přihlížela.

Volkswagen si k neslavné kapitole svých dějin nechal zpracovat studii od historika Christophera Koppera z univerzity v Bielefeldu, která podle automobilky došla k závěru, že za pochybení mohli jednotliví zaměstnanci. Podle firmy se nenašly žádné důkazy svědčící o institucionální spolupráci brazilského Volkswagenu s tamním vojenským režimem.

Takovýto výklad tehdejších událostí ale paradoxně odmítá sám autor studie Kopper. „Našel jsem důkazy, že bezpečnostní služba spolupracovala s tajnou policií. A že o tom po celou dobu bylo informováno představenstvo brazilského VW i jeho šéf,“ říká s tím, že bezpečnostní služba předávala brazilským složkám informace o protirežimně naladěných zaměstnancích a jejich činnosti.

Případem se zabývá i brazilská justice. Kolektivního odškodnění se u ní domáhá 12 bývalých zaměstnanců německé automobilky, kteří tvrdí, že byli za vědomí Volkswagenu zatčeni v jeho továrně a posléze mučeni. Další desítky pracovníků byly podle žaloby vedeny na černé listině.

Automobilka v Brazílii působí od roku 1953 a zaměstnává zde na 20.000 lidí. V zemi vládla v letech 1964 až 1985 vojenská junta. Během této doby přišly nejméně stovky lidí o život a tisíce se staly obětí mučení.
Zdroj: ČTK

Čína na své odvetné opatření proti USA nenechala dlouho čekat a odpovídá stejnou mincí. Spojené státy totiž začátkem května zvýšily clo na dovoz čínského zboží v ročním objemu přesahujícím 200 mld. USD na 25 procent, z doposud uplatňovaných 10 procent.

Čína se však rozhodla poměrně rychle jednat a od 1.6. letošního roku uvalí nová cla na americké zboží v hodnotě 60 mld. USD. Celní sazba bude taktéž činit až 25 procent a bude se týkat přibližně 500 amerických produktů (např. baterie, káva nebo špenát).

Americký prezident D. Trump přitom už nyní plánuje uvalení celních sazeb na veškerý zbývající dovoz z Číny, který prozatím celním sazebníkům nepodléhá. Je tedy otázkou, jaké odvetné kroky můžeme očekávat z čínské strany.

Eskalující obchodní napětí tak ještě více oslabilo hodnotu čínského juanu vůči americkému dolaru. Měnový pár USD/CNY se obchodoval v poměru 6,92, což je nejslabší hodnota pro juan od 24. prosince loňského roku. Bude-li juan vůči dolaru dále oslabovat, Čínská lidová banka s největší pravděpodobností zakročí a hodnotu své měny podpoří intervencemi.

Zdroj: CETA

Předvolební kampaně před blížícími se eurovolbami napříč zeměmi EU hrají důležitou roli v současném vývoji hodnoty eura. Nejhlasitěji se v EU ozývají prohlášení italského vicepremiéra Mattea Salviniho, který v rámci kampaně své strany prohlašuje, že v případě úspěchu se hodlají silně zasadit o výraznou změnu rozpočtových pravidel.

Itálie je dle Salviniho připravena porušit rozpočtová pravidla (deficit státního rozpočtu do výše 3 procent HDP a celková výše vládního dluhu od výše 140 procent HDP), aby se vymanila z dlouhodobě vysoké míry nezaměstnanosti.

Salvini: „Dokud se nedostaneme pod 5 % nezaměstnanost, budeme utrácet jak jen to bude nezbytně nutné a jestli si někdo v Bruselu bude stěžovat, nebude to náš problém.“ Euro tak v minulém týdnu ztratilo k dolaru 0,1 procenta a měnový pár EUR/USD se obchodoval v poměru 1,1212, ke konci týdne se obchodoval dokonce v poměru 1,116.

Zdroj: CETA

Ceny ropy se zvyšují. Podporují je obavy, že napětí na Blízkém východě by mohlo vést k dalším výpadkům v dodávkách suroviny na trh. Kolem 17:00 SELČ vykazovala cena severomořské ropy Brent nárůst o 0,1 procenta na 72,66 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,1 procenta na 63,56 dolaru za barel.

„Blízký východ působí jako sud s prachem,“ uvedl analytik Stephen Brennock ze společnosti PVM. Napětí na Blízkém východě zastiňuje některé negativní faktory pro ceny ropy, například zprávu o překvapivém růstu zásob suroviny ve Spojených státech.

Arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií ve čtvrtek podnikla několik leteckých úderů v jemenské metropoli Saná. V uplynulých dnech se také vyostřilo napětí mezi Íránem a Spojenými státy.

Začátkem měsíce USA kvůli neupřesněné íránské hrozbě poslali jako varování do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52. „Pokud je napětí tak vysoké, může blízkovýchodní sud s prachem odpálit i omyl či taktická chyba Íránu,“ uvedl analytik Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management.

Zdroj: ČTK

 Společnost EP Logistics International, která je stoprocentní dceřinou firmou Energetického a průmyslového holdingu (EPH) ovládaného miliardářem Danielem Křetínským, uzavřela dohodu o převzetí německého železničního dopravce Locon Logistik Consulting AG. EPH to dnes oznámila na svém webu, cenu obchodu nesdělila.

Akvizice železničního přepravce s licencí pro Německo byla jedním ze strategických cílů EP Logistics International, uvedla EPH. „Locon se tak po očekávaném schválení akvizice antimonopolním úřadem stane jedním z klíčových článků dalšího rozvoje logistické skupiny pod hlavičkou EPH,“ doplnila.

Skupina Locon podle EPH působí 17 let jako soukromý železniční dopravce se specializací na přepravu kontejnerů v Německu, pracuje také na železničních stavebních zakázkách. Firma má 30 lokomotiv a více než 250 nákladních vozů. Navíc provozuje servisní centrum pro dieselové lokomotivy a překladiště pro kontejnerové vlaky ve spolkové zemi Braniborsko.

EPH má pod sebou již několik společností, které působí v dopravě a logistice. Patří k nim Spedica, EP Cargo nebo přepravce stavebních hmot a sypkých materiálů EOP HOKA. Do holdingu spadá také poskytovatel vzdělání v drážním odvětví Lokotrain.

Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů – EPIF a EP Power Europe. Společnost EP Infrastructure (EPIF) ve struktuře EPH zastřešuje tranzit plynu, distribuci elektřiny a plynu, skladování plynu a teplárenství. Podíl 31 procent v EPIF patří fondu australské banky Macquarie, zbytek patří EPH. Většinovým vlastníkem EPH se předloni stal Křetínský, který nyní drží 94 procent akcií.

Čistý zisk EPH v roce 2017 meziročně stoupl o 9,6 procenta na 22,5 miliardy korun. Loňské hospodářské výsledky holding dosud nezveřejnil.

Zdroj: ČTK

Spojené státy do zrušili cla na dovoz oceli a hliníku z Kanady. Obě země to oznámily ve svém společném sdělení. Kanada souběžně zruší odvetná cla na americké výrobky. Obdobný krok se čeká mezi USA a Mexikem.

O uzavření dohody, která ruší cla s Kanadou a Mexikem, dnes podle agentury Reuters hovořil i americký prezident Donald Trump, i když cla na ocel a hliník výslovně nezmínil. Dodal ale, že doufá v brzké schválení nové severoamerické obchodní smlouvy v Kongresu.

„Těší mě, že mohu oznámit, že jsme dosáhli dohody s Kanadou a Mexikem a budeme do těchto zemí moci prodávat naše výrobky bez cel, nebo bez větších cel,“ řekl dnes Trump ve Washingtonu na setkání realitních makléřů.

Místo cel má být zaveden monitorovací systém, který zajistí, aby se do USA a Kanady nedostaly suroviny z jiných států, které z amerických cel na ocel a hliník výjimku nedostanou. Dohoda nezavádí na dovoz oceli ani na hliník kvóty.

Podle vysoce postaveného mexického činitele, s nímž hovořila agentura Reuters, Mexiko ihned poté, co Washington oznámí zrušení amerických cel i pro ně, také zruší odvetná cla na americké výrobky.

Spojené státy zavedly cla na dovoz oceli ve výši 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent loni v březnu. Evropská unie, Kanada a Mexiko měly z placení těchto poplatků prozatímní výjimku, která ale koncem loňského května vypršela.

Kanada jako odvetu uvalila cla na některé americké výrobky jako vepřové a hovězí maso a bourbon v celkovém objemu ve výši 12 miliard dolarů (277 miliard Kč). Tato cla nyní zruší.

Zrušení cel podle agentury Reuters otevírá cestu nové obchodní dohodě mezi USA, Kanadou a Mexikem. Takzvaná USMCA, nazvaná podle jejich začátečních písmen, byla podepsaná loni. Má nahradit 25 let starou Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) a schválit ji ještě musejí parlamenty zúčastněných zemí.

Kanadský premiér Justin Trudeau označil nejnovější vývoj za „úžasnou zprávu“. Jak připomněla agentura Reuters, cla sice pomohla americkým výrobcům oceli a hliníku, poškodila ale jiné sektory ekonomiky, jako například zemědělství.

Zdroj: ČTK