Země Evropské unie otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace zodpovědné za nepovolené vrty u pobřeží Kypru. Rámec pro případné postihy dnes přijali unijní ministři zahraničí. Na jednání v Bruselu rovněž schválili prodloužení sankcí za porušování lidských práv a zásad demokracie ve Venezuele.

Ankara provádí u pobřeží ostrova rozděleného na řeckou a kyperskou část průzkumné vrty pro těžbu ropy. Kyperská republika, která je členem EU, proti aktivitě Turecka protestuje a unijní lídři už v červnu označili vrty za nelegální. O měsíc později se ministři zahraničí shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.

Dnešní rozhodnutí umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.

Rada zároveň prodloužila sankce vůči Venezuele do 14. listopadu 2020. Další rok tak zůstane v platnosti embargo na prodej zbraní a vybavení. Prodloužen je rovněž zákaz cest do EU a zmrazení majetku 25 lidí spjatých s venezuelským režimem.

EU kritizuje vládu autokratického prezidenta Nicoláse Madura za omezování demokracie a zbídačování obyvatel, kterým se často nedostává ani základních potravin a léků.

Zdroj: ČTK

Největší evropská pojišťovna Allianz ve třetím čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 0,6 procenta na 1,95 miliardy eur (49,8 miliardy Kč). Oznámila to dnes firma, která působí i v České republice. Čtvrtletní zisk překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Refinitiv odhadovali v průměru na 1,84 miliardy eur.

„Allianz opět dosáhla velmi solidních výsledků v obtížném období,“ uvedl šéf podniku Oliver Bäte. Celkové výnosy ve čtvrtletí meziročně vzrostly o osm procent na 33,4 miliardy eur (852,8 miliardy Kč).

Firma nyní předpokládá, že v celém letošním roce vykáže provozní zisk 11,5 miliardy až 12 miliard eur. V předchozí prognóze celoroční provozní zisk odhadovala na 11 miliard až 12 miliard eur.

Na český trh vstoupila Allianz v roce 1993 a během svého působení si vybudovala pozici jedné ze tří největších českých pojišťoven. Její podíl na trhu činí zhruba deset procent.

Zdroj: ČTK

Česká národní banka (ČNB) zlepšila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v srpnu to bylo 0,5 procenta. Pro příští rok odhad zlepšila na 0,8 procenta z předchozích 0,4 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.

Ministerstvo financí očekává, že letos veřejné finance skončí v přebytku 0,3 procenta HDP a příští rok 0,1 procenta HDP. V roce 2021 by se pak měly podle úřadu veřejné finance dostat do schodku. ČNB ovšem očekává i v tomto roce přebytek, a to 0,5 procenta HDP.

Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl letos klesnout na 30,3 procenta HDP z loňských 32,6 procenta HDP. Příští rok by se měl dluh dále snížit na 28,5 procenta HDP. Odhady centrální banka proti srpnové prognóze rovněž zlepšila. Podle kritérií pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici.

I podle ministerstva by se celkový vládní dluh měl zlepšovat každý rok až do roku 2022. Z loňských 32,6 procenta HDP čeká úřad jeho pokles letos na 31,2 procenta a příští rok na 30,6 procenta HDP.

ČNB zároveň v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, zhoršila pro příští rok odhad růstu české ekonomiky na 2,4 procenta ze srpnových 2,9 procenta. Odhad růstu pro letošní rok ČNB nechala na 2,6 procenta. Banka v nové prognóze očekává slabší kurz koruny a vyšší inflaci.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Zdroj: ČTK

Zatímco zpráva o zamítnutí brexitu bez dohody poslala britskou libru na desetiletá maxima, vyhlášení předčasných voleb vneslo na trh pětitýdenní nejistotu.

Přesně tak dlouho totiž bude trvat kampaň před hlasováním o složení dolní komory britského parlamentu. Průzkumy zatím dávají mírný náskok konzervativcům Borise Johnsona, ale zároveň ukazují, že voličská základna je v těchto týdnech naprosto nevyzpytatelná. Volby nakonec mohou dopadnout jakkoli.

Tato nejistota už se stihla promítnout do směnného kursu britské libry. Ta ještě před necelým měsícem dosahovala vůči americkému dolaru desetiletých maxim, když jedna libra stála 1,3 dolaru. V posledních dnech však už stihla o dvě procenta oslabit.

Pro samotné investory není až tak důležité, která strana nakonec ve volbách zvítězí, nýbrž to, jaký bude dopad volebního výsledku na finální dohodu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Přitom ale podle jejich současných očekávání dává větší šanci na hladký brexit vítězství toryů. Pokud volby skončí jejich triumfem, mohla by se podle analytiků libra vrátit na trajektorii růstu.

Německý průmyslový koncern Siemens ve svém čtvrtém fiskálním čtvrtletí více než zdvojnásobil čistý zisk na 1,47 miliardy eur (37,5 miliardy Kč) z 681 milionů eur před rokem. Firma dnes ale zároveň oznámila, že vzhledem k útlumu globální ekonomiky vidí příští rok jako náročný.

Provozní zisk z průmyslových aktivit se ve čtvrtletí zvýšil o 20 procent na 2,64 miliardy eur. Překonal tak očekávání analytiků, kteří jej podle agentury Reuters odhadovali na 2,33 miliardy eur. Čtvrté finanční čtvrtletí skončilo 30. září.

Čtvrtletní tržby vzrostly meziročně o osm procent na 24,5 miliardy eur (625,1 miliardy Kč). Firma navíc zaznamenala nárůst zakázek o čtyři procenta na 24,7 miliardy eur. Příjmy a zakázky tak rovněž předčily očekávání.

Siemens nicméně upozornil na útlum světové ekonomiky, který podle něj bude pokračovat i v příštím roce. „Ochabování světové ekonomiky během fiskálního roku 2019 zřetelně zrychlilo,“ uvedl šéf podniku Joe Kaeser.

Společnost Siemens působí i v České republice, kde podle svých internetových stránek zaměstnává více než 13.000 lidí.

Zdroj: ČTK

Evropská unie se s Čínou dohodla na ochraně stovky potravinářských a zemědělských produktů typických pro jednotlivé země. Informovala o tom dnes Evropská komise. Mezi geograficky chráněnými názvy budou například parmská šunka, irská whiskey či řecký sýr feta. Z Česka se na seznam dostaly českobudějovické pivo a žatecký chmel.

Čína je v současnosti po Spojených státech druhým největším trhem pro potraviny a zemědělské produkty z unijních zemí. Za poslední rok zamířilo do nejlidnatější země světa zboží za 12,8 miliardy eur (330 miliard Kč). EU považuje zlepšování obchodních vztahů s Čínou za důležité zvláště s ohledem na ochranářskou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který hrozí uvalením cel na některé zboží z Evropy.

„Je to výhra pro obě strany, která posílí naše obchodní vztahy a bude z ní mít prospěch jak zemědělství a potravinářství, tak zákazníci na obou stranách,“ komentoval dohodu eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan. Geografická ochrana zboží je podle něj zárukou autenticity a kvality produkce a otevře evropským producentům cestu k většímu zisku.

Seznam obsahuje většinou místní značky vín či dalších alkoholických nápojů, velké zastoupení mají produkty z Francie, Itálie či Španělska. Objevují se na něm i sýry či ryby.

Mezi stovkou čínských produktů jsou především čaje, ovoce a zelenina či houby.

Obě strany se na užší spolupráci předběžně shodly na dubnovém summitu EU-Čína v Bruselu. Kromě ochrany geografických názvů přislíbil Peking mimo jiné odstraňovat překážky bránící vstupu evropských firem na čínský trh.

Zdroj: ČTK

Česká delegace pojede na konci listopadu jednat do Bruselu o stavbě nového jaderného bloku v ČR. Tématem budou například podmínky pro schválení plánovaného zdroje Evropskou komisí, takzvanou notifikaci. Na dnešní mezinárodní jaderné konferenci NERS 2019 v Praze to řekl Tomáš Martanovič z odboru jaderné energetiky ministerstva průmyslu a obchodu.

Listopadová jednání podle Martanoviče povedou týmy vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla a náměstka ministra průmyslu a obchodu Reného Neděly. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině října uvedl, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.

Rakouská spolková země Horní Rakousy se v reakci na toto prohlášení obrátila na Evropskou komisi s požadavkem, aby plány Česka na rozšiřování jaderných elektráren prověřila. Český vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) následně ČTK sdělil, že ČR je připravena Rakousku své kroky objasňovat, zároveň ale požaduje respekt ke svému rozhodnutí.

Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti. Například analytik společnosti ENA Jiří Gavor má postoj ministerstva za konzervativní. „V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá. Realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná,“ řekl už dříve ČTK.

Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové. Z jaderných zdrojů se loni vyrobila asi třetina elektřiny v ČR.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyhlásilo výzvy na podporu cestovního ruchu a odstraňování bariér v budovách. Celkem v nich na tyto programy z národních dotací vydá 100 milionů korun. V cestovním ruchu jde například o vybavenost turistických nebo lyžařských tras. ČTK to dnes sdělil mluvčí MMR Vilém Frček. Žádosti je možné podávat do začátku února 2020.

„Národní program podpory cestovního ruchu je zaměřen na prodloužení turistické sezony v regionech, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a rozprostření turistů i mimo nejnavštěvovanější místa České republiky,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Na podporu cestovního ruchu MMR v aktuální výzvě vyčlenilo 90 milionů korun.

O dotaci mohou žádat například obce, podnikatelské subjekty, církve nebo neziskové organizace, které provozují aktivity v cestovním ruchu. Dotace tvoří nejvýše polovinu nákladů projektu, maximálně však pět milionů korun. Projekt by měl být dokončen do konce roku 2021.

„Očekáváme nápadité a účelné projektové záměry s hospodárným rozpočtem zaměřené například na vybavenost turistických tras vybudováním odpočívadel, hygienického zázemí nebo naučných panelů. Dále na vybavenost a úpravu lyžařských tras, zavedení navigačních a informačních systémů nebo modernizaci doprovodné infrastruktury v kempech,“ uvádí dále MMR.

Program pro odstraňování bariér v budovách podpoří odstraňování bariér v městských a obecních úřadech a v domech s pečovatelskou službou. V aktuální výzvě je k dispozici deset milionů korun.

Zdroj: ČTK

Největším strašákem českých a evropských firem pro příští rok není brexit, ale strach z nedostatku pracovní síly nebo slábnoucí domácí poptávky. Vyplývá to z průzkumu Evropské asociace obchodních a průmyslových komor.

Právě nedostatek pracovní síly a růst personálních nákladů jsou největší výzvy, před kterými budou v příštím roce stát tuzemské firmy. Jedno či druhé zmínila jako úskalí rozvoje podnikání v roce 2020 každá druhá česká společnost. Na třetím místě domácí firmy uváděly administrativní zátěž (třetina dotázaných) a na čtvrtém obavy ze slábnoucí domácí poptávky (necelých 30 %).

Posledně jmenovaná hrozba je naopak největším strašákem evropských firem. Z necelých 53 tisíc respondentů z 28 zemí Evropy se právě oslabování domácí poptávka obává skoro 43 procent firem. Nedostatek pracovní síly a její zdražování jsou pak druhou a třetí nejčastěji zmiňovanou hrozbou pro příští rok.

Naproti tomu brexitu se obává jen asi šestnáct procent evropských podniků, v Česku to jako hrozbu vnímá jen 3,5 procenta společností. Zhruba stejný podíl domácích i evropských firem (kole 7,5 %) se obává výkyvů směnného kurzu. Mezi významnými riziky bylo zmiňováno také zdražování energií nebo vývoj zahraniční poptávky.

Brno za 559 milionů korun koupí od firmy P&O polovinu Technologického parku. Schválili to dnes zastupitelé. Město se tak stane téměř jediným vlastníkem Technologického parku, protože už teď mu polovina patří. Jednu akcii má Vysoké učení technické v Brně, s tím chce magistrát jednat. Technologický park poskytuje kancelářské prostory inovativním společnostem a výzkumným institucím v areálu na severu Brna.

Pro nákup bylo 46 zastupitelů, nikdo nebyl proti a zdrželo se devět zastupitelů z koaliční ČSSD a opoziční SPD. Náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD) už dříve ČTK řekl, že cílem města není podnikat a vynaložené peníze by mělo použít na jiné věci.

Podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) je výhodné, aby město bylo téměř stoprocentním vlastníkem. „Je to pro rozhodování výhodnější, než když je vlastníků více,“ poznamenala Vaňková. Podle ní bude město jednat s Vysokým učením technickým, které vlastní jednu akcii, aby se město mohlo stát jediným vlastníkem. Brno chce v území zachovat původní funkci a rozvíjet ho jako start-upové, ve kterém se shromažďují firmy s vědeckým potenciálem, uvedla už dříve Vaňková.

Původně jednal o nabytí poloviny akcií Jihomoravský kraj, jeho zastupitelstvo ale nákup neschválilo. Firma proto potom oslovila Brno. O podíl dlouhodobě projevoval zájem i soukromý developer Trikaya.

V areálu Technologického parku sídlí krajské Jihomoravské inovační centrum, ze kterého vycházejí úspěšné začínající firmy. Nemají si ale kde pronajmout knceláře v blízkosti místa, z něhož vzešly.

Technologický park existuje přes 20 let a pronajímá 60.000 metrů čtverečních kanceláří. K dispozici má ještě 60.000 metrů čtverečních pro stavbu kanceláří a dalších 60.000 metrů má sloužit podle územního plánu pro bydlení.

Zdroj: ČTK