Prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin se dnes zúčastní slavnostního ceremoniálu spuštění plynovodu TurkStream. Plynovod, nazývaný také Turkish Stream, vede po dně Černého moře z Ruska do Turecka. Obchází Ukrajinu z jihu, podobně jako to ze severu činní ještě výkonnější plynovod Nord Stream určený k přepravě plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
TurkStream má dvě větve, každou s přepravní kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům, zatímco druhá má zajišťovat dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy.
Ruský plynárenský gigant Gazprom začal nový plynovod naplňovat již na Nový rok. Bulharská společnost Bulgartransgaz v neděli oznámila, že začala dostávat ruský plyn tímto potrubím. „Dodávky ruského plynu jsou nejen pro nás, ale také pro Řecko a Severní Makedonii,“ řekl šéf firmy Vladimir Malenov bulharskému rozhlasu. Upozornil, že existují možnosti, jak tento plyn v případě potřeby poslat do Rumunska a na Ukrajinu, přes které Bulharsko až dosud ruský plyn dostávalo. Od nové trasy si Sofia slibuje úsporu v přepočtu zhruba 900 milionů korun ročně, a tak spotřebitelé by mohli zaplatit o pět procent méně.
Z Bulharska má plynovod pokračovat do Srbska a Maďarska, ale ještě není dostavěn.
Moskva se snaží omezit přepravu plynu přes Ukrajinu, a to jak stavbou plynovodu TurkStream, tak zdvojnásobením kapacity plynovodu Nord Stream (momentálně až 55 miliard metrů krychlových ročně). Nord Stream 2 původně měl být dokončen v závěru loňského roku. Rusko se domnívá, že jej navzdory americkým sankcím bude schopno dokončit během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.
Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za postupem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým plynem. Ten je ovšem nyní proti tomu ruskému dražší.
Rusko a Ukrajina sice na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, nicméně objemy přepravovaného plynu klesnou z dosavadních 90 miliard metrů krychlových na 65 miliard letos a v letech 2021 až 2024 na 40 miliard ročně. Ukrajina zastavila vlastní přímý dovoz ruského plynu v listopadu 2015, připomněla agentura Reuters. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily ruskou anexí Krymu a vypuknutím povstání proruských separatistů v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014.
Zdroj: ČTK
3 comments