Vývoj inflace v lednu podle analytiků překvapil, především kvůli vývoji cen potravin. Ekonomové čekali totiž pokles meziroční inflace v lednu pod dvě procenta. V dalších měsících tak lze podle nich očekávat inflaci nadále kolem dvou procent, protože se mimo jiné obnoví růst cen pohonných hmot kvůli zdražující ropě. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Podle nich tak data potvrdila, že začátek roku je vždy spojen s vyšší nejistotou ohledně vývoje cen. Tu navíc letos umocnila pandemie, upozornili.
Spotřebitelské ceny v lednu pošesté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,2 procenta z prosincových 2,3 procenta. Nejvíce to ovlivnily ceny za bydlení. Proti loňskému lednu výrazně zdražil alkohol a tabák, naopak znovu zlevnily poštovní služby a telekomunikace. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,3 procenta.
„Začátek každého kalendářního roku je obvykle spojen s vyšší nejistotou cenového vývoje. Specifikem letošního ledna byla navíc probíhající pandemie covidu 19 a restriktivní vládní omezení, což mohlo vytvářet určité komplikace při sběru dat. Nejvyšší překvapení se koncentrovalo u potravin,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
S meziroční inflací lehce nad dvěma procenty je podle něj nutné počítat i v nadcházejících měsících. „Rychle totiž roste cena ropy, což se promítne do vyšších cen v oddílu doprava. Další zrychlování cen lze pravděpodobně očekávat i v případě potravin,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vyšší lednová inflace může mít výrazný vliv na celoroční vývoj inflace, který kvůli vyšší zahajovací úrovni může zůstat nad dvěma procenty i v dalších měsících. Zároveň ale uvedl, že Česká národní banka nebude muset na vyšší než očekávanou inflaci reagovat rychlým zpřísněním své měnové politiky. „Za vyšším cenovým růstem jsou v případě letošního ledna totiž položky, na něž nastavení úrokových sazeb nemá výrazný vliv,“ uvedl.
Zdroj: ČTK